Druhy pobytů cizinců s ohledem na novelu zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR


Klíčová slova článku dlouhodobý, pobyt cizinců v ČR, přechodný pobyt, trvalý pobyt, vízum Datum vytvoření článku 28.3.2011 Kdy naposledy čteno 24.9.2018 02:31
JUDr. Thu Nga Haškovcová, Ph.D. JUDr. Thu Nga Haškovcová, Ph.D.
Mgr. Anna Galová

Haškovcová & Co.
Václavské nám. 33
11000 Praha
http://haskovcova.com

Novela zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR byla přijata v důsledku transpozice Směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. 5. 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.

Novela zavádí specifické požadavky pro dlouhodobé pobyty cizinců na území České republiky. Veškeré druhy pobytů příslušníků třetích zemí jsou upraveny Zákonem o pobytu cizinců. Podle zákonem změněného znění se “státním příslušníkem třetích zemí“ rozumí každá osoba, která není občanem Evropské unie.

Státnímu příslušníkovi třetích zemí může být uděleno (i) krátkodobé vízum opravňující ke vstupu nepřekračujícímu 90 dnů, nebo (ii) dlouhodobé vízum k pobytu v délce od 90 dnů do 60 měsíců, nebo (iii) dlouhodobý pobyt, nebo (iv) trvalý pobyt.

Jednotlivé druhy pobytů na území jsou navzájem podmíněny. To v praxi znamená, že žádost o dlouhodobý pobyt je podmíněna udělením víza s pobytem nad 90 dnů a udělení trvalého pobytu je podmíněno nepřetržitým pobytem na území po dobu několika let (obecná lhůta 5 let) v závislosti od skutečností, které předcházely udělení dlouhodobého pobytu.

Krátkodobé vízum

Pro pobyty nepřesahující 90 dnů na území ČR slouží tzv. krátkodobá neboli Schengenská víza. Na krátkodobá víza se uplatňuje pravidlo 90/180, co v praxi znamená, že celková doba pobytu na území ČR/Schengenského prostoru nesmí přesáhnout 90 dnů během jednoho půl roku (180 dnů). Po vyčerpání 90 dní v tomto půlročním období je třeba ČR/Schengenský prostor opustit.

Zastupitelský úřad ČR udělí schengenské vízum pouze tehdy, je-li ČR pro jeho vydání příslušná. Zastupitelské úřady ČR jsou pro pro vydání schengenského víza příslušné jestliže (i) se na českém území nachází jediný nebo hlavní cíl cesty, nebo (ii) nelze-li určit hlavní cíl cesty a uchazeč cestuje se do více států schengenského prostoru, bude pobyt v ČR nejdelší, nebo (iii) nelze-li postupovat podle uvedeného výše, je Česká republika první zemí, která se v rámci schengenského prostoru navštíví.

V rámci snížení administrativní zátěže může být krátkodobé vízum uděleno i na základě Pozvání k návštěvě ČR ověřené inspektorátem Cizinecké Policie. Pozvání má za úlohu suplovat jinak potřebné doklady prokazující existenci finančních prostředků, ubytování a účelu pobytu.

Zastupitelské úřady rozhodují také o délce krátkodobého víza přičemž přihlíží k účelu cesty nebo k počtu přepokládaných cest. Schengenské vízum však může být uděleno nejdéle na pět let a k vícenásobnému vstupu.

Dlouhodobé vízum

Vízum k pobytu nad 90 dnů je možné udělit cizinci, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce. Tento druh víza je možné mimo jiné získat za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu, studia nebo vědeckého výzkumu nebo k převzetí povolení k dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání nebo k podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu. Vízum se uděluje maximálně na dobu 6 měsíců.

O prodloužení dlouhodobého víza může cizinec požádat nejdřív 90 dnů a nejpozději 14 dnů před skončením platnosti dlouhodobého víza a to osobně na Ministerstvu vnitra ČR.

Již na základě výše uvedených důvodů pro udělení tohto typu víza je možné dovodit, že státní příslušník třetích třetích zemí bude žádat o dlouhodobé vízum jako o „předstupeň“ k žádosti o dlouhodobý pobyt.

Dlouhodobý pobyt

Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu může podat cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá pobývat na území po dobu delší jak 6 měsíců a trvá-li stejný účel pobytu jako pro udělení dlouhodobého víza.

Za dlouhodobý pobyt je považován i pobyt za účelem zaměstnání. Jedná se o tzv. pobyty na zelenou kartu a od účinnosti novely zákona 326/1999 Sb. i EU modrou kartu. Ty se vyznačují specifickými náležitostmi v podobě pracovní smlouvy a v případě modré karty taky podmínkou vysoké kvalifikace.

Na základě udělení modré karty, se státní příslušník třetích zemí může legálně zdržovat na českém území a legálně zde vykonávat práci, která si vyžaduje vysokou kvalifikaci. Uchazeč musí k žádosti o EU modrou kartu předložit mimo jiné i pracovní smlouvu sjednanou na dobu nejméně jednoho roku, která obsahuje výši hrubé mzdy odpovídající alespoň výši 1,5 násobku průměrné hrubé mzdy a ukončeným vysokoškolským studiem nebo ukončením vyššího odborného vzdělání, pokud studium trvalo alespoň 3 roky.

Cizinec podává žádost prostřednictvím zastupitelského úřadu. Tato povinnost se nevztahuje na cizince, který (i) pobývá na území ČR na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo (ii) je držitel modré karty vydané jiným státem EU a žádost podá ve lhůtě 1 měsíce od vstupu na území ČR.

Cizinec vyplní žádost v českém jazyce a vlastnoručně ji podepíše. Modrá karta se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší než doba, na níž byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 2 roky. Modrou kartu je možné prodloužit. Změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele modré karty podléhá během prvních dvou let pobytu předchozímu souhlasu Ministerstva vnitra. Po uplynutí dvou let pobytu na území má cizinec pouze povinnost hlásit tyto změny do 3 pracovních dnů.

Také dlouhodobý pobyt na území ČR je možně prodloužit, a to i opakovaně. Státní příslušník třetích zemí může požádat o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu prostřednictvím Ministerstva vnitra ČR. Ministerstvo povoluje dlouhodobý pobyt nejprve na další 2 roky, při opětovném prodloužení pak může rozhodnout o prodloužení k pobytu na pět let. Na rozhodování o povolení k dlouhodobým pobytům se uplatňují lhůty podle Soudního řádu správního.

Trvalý pobyt

...

Zde není konec článku. Pro zobrazení plné verze všech článků se prosím přihlaste nebo se zcela zdarma registrujte

Infodeska.cz