V článku z 28. 12. 2010 jsme informovali o vyhlášení nového zákona č. 347/2010 Sb. („Novela“) a o problematických aspektech, které přináší jeho část novelizující zákon o zaměstnanosti.

Novela nabyla účinnosti od 1. 1. 2011, a přestože její přijetí bylo hojně medializováno (nebo možná právě proto), považujeme za vhodné uvést určitý přehled podstatných změn, které Novela přináší, a jejich praktických dopadů. Upozorníme i na změny, které navzdory některým publikovaným zprávám v Novele obsaženy nejsou. Kromě níže uvedených změn Novela přináší i úpravu pro osoby samostatně výdělečně činné v oblasti nemocenského a sociálního pojištění a výrazné změny v oblasti sociálních služeb.

Dohoda o provedení práce

Pod sankcí neplatnosti zavádí Novela povinnou písemnou formu pro uzavření dohody o provedení práce. Záměrem této změny je nepochybně omezení nelegálního výkonu práce, kdy zaměstnavatelé v případě kontroly tvrdí, že s pracovníky mají uzavřenou ústní dohodu o provedení práce. Zde je však nutno upozornit, že zákoník práce je založen na principu relativní neplatnosti. Pokud tedy oběma stranám bude ústní dohoda o provedení práce vyhovovat a neplatnosti se nedovolají, bude takto uzavřená dohoda i nadále platná. Jediným praktickým důsledkem této změny tak bude sankce hrozící zaměstnavatelům ze strany inspektorátu práce pro nedodržení povinností při vzniku dohody o provedení práce - pokuta ve výši až 300 000 Kč.

Zaměstnavatelé by si v této souvislosti měli být také vědomi toho, že při výkonu práce zaměstnancem na základě ústně uzavřené dohody o provedení práce mohou vzniknout pochybnosti o tom, zda nedošlo ke vzniku pracovního poměru. Za předpokladu, že by bylo možné dovodit konkludentní nebo ústní sjednání podstatných náležitostí pracovní smlouvy, došlo by výkonem práce ke vzniku pracovního poměru se všemi souvisejícími důsledky, včetně náležitostí ukončení takového pracovního poměru (výpovědní doba, odstupné,…).

Vládou slibované rozšíření maximálního rozsahu práce na dohodu o provedení práce pro jednoho zaměstnavatele ze současných 150 na 300 hodin ročně v Novele obsaženo není a i budoucí realizace tohoto opatření, které by zvýšilo flexibilitu v pracovněprávních vztazích, je nejistá. Zvažována je totiž možnost vykoupení tohoto rozšíření zpojistněním dohod o provedení práce.

Dočasná pracovní neschopnost a pojistné na sociální zabezpečení

Zásadní změnou je prodloužení období, po které zaměstnavatel finančně zabezpečuje dočasně práce neschopného zaměstnance, na 21 kalendářních dnů. V souvislosti s tímto opatřením bylo změněno také ustanovení zákoníku práce o zkušební době, kdy zaměstnavatelé nemohou v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zrušit pracovní poměr zaměstnance. Rovněž se prodloužilo období, kdy zaměstnavatelé mohou kontrolovat dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance. Tyto změny by měly být uplatňovány pouze do konce roku 2013.

Co to pro zaměstnavatele znamená v praxi? Při nezměněné třídenní karenční lhůtě v roce 2010 vypláceli náhradu mzdy nemocným zaměstnancům nejvýše za 7 směn, nyní ji musí hradit až za 12 směn. Jejich náklady na déle nemocné zaměstnance se tímto zvýší o více než 70 %, a to bez jakékoli kompenzace ze strany státu. Naopak, na pojistném na nemocenské pojištění zaměstnavatelé navíc zaplatí výrazně více než v loňském roce, protože jeho sazba sice zůstává zachována, ale zaměstnavatelé si již nemohou od pojistného odečíst polovinu nákladů na náhradu mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců. Možnost zvolit si toto odečítání je zachována pouze pro malé zaměstnavatele (do 25 zaměstnanců), ovšem při platbě nemocenského pojištění v sazbě zvýšené o 1 procentní bod.

Pokud jde o pojistné na sociální zabezpečení, dochází dále k zachování maximálního vyměřovacího základu na 72násobku průměrné mzdy, přestože se stropy pojistného měly snižovat zpět na úroveň roku 2009. Maximální vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení i zdravotní pojištění tak v roce 2011 činí stále 1.781.280 Kč.

Státní sociální podpora

Oblast státní sociální podpory tvoří velkou část výdajové stránky státního rozpočtu a tak novela počítá i v této oblasti s razantními změnami. Novela přinesla zejména zrušení institutu sociálního příplatku (dočasně zůstává zachován pouze pro rodiče pečující o dlouhodobě nemocné a zdravotně postižené děti). Porodné se dále nově vyplácí pouze za první porod a nárok na něj je odvislý od příjmu rodiny - nesmí překročit 2,4násobek životního minima rodiny.

Původně novela zahrnovala i výraznou změnu v poskytování rodičovského příspěvku. Od této změny bylo ale nakonec upuštěno a systém vyplácení i výše jednotlivých výměr zůstává beze změny, pouze se snížila celková výše rodičovského příspěvku vyplácená ve čtyřleté variantě čerpání. Také pokud chtějí rodiče využít tříleté varianty, musí si ji nově zvolit do 9. měsíce věku dítěte (dříve do 21.)

Zaměstnanost

V rámci novelizace zákona o zaměstnanosti byl nově zaveden tzv. překlenovací příspěvek sloužící jako nenároková podpora pro začínající podnikatele. Možnost poskytnutí tohoto příspěvku je vázaná na poskytnutí příspěvku na společensky účelná pracovní místa a na dohodu s úřadem práce. Výše překlenovacího příspěvku činí 0,25násobek průměrné mzdy v rozhodném období a je poskytován nejdéle po dobu 5 měsíců.

Novela dále zrušila institut tzv. nekolidujícího zaměstnání. Do konce loňského roku mohl uchazeč o zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost a zároveň pobírat dávky podpory v nezaměstnanosti, pokud jeho příjem nepřekročil 4.000 Kč měsíčně. Nově již žádný přivýdělek možný není.

Ačkoliv zde není evidentní přímá souvislost s úsporami ve státním rozpočtu, Novela přinesla i několik podstatných úprav v oblasti agenturního zaměstnání. Agentury práce budou povinny mít sjednáno pojištění pro případ svého úpadku a úpadku uživatele, a to pod sankcí odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. Pojištění bude muset být sjednáno tak, aby pokrývalo výplatu mzdy do výše trojnásobku měsíčního průměrného výdělku všech přidělených zaměstnanců. Lhůta pro sjednání tohoto pojištění pro stávající agentury byla přechodnými ustanoveními Novely stanovena na 1. 4. 2011.

Institut povinného pojištění je především ze strany agentur práce silně kritizován, jelikož s ohledem na variabilitu počtu přidělených zaměstnanců a jejich průměrného výdělku není zřejmé, jakým způsobem a k jakému datu má být výše pojistného krytí určena. Stejně tak není zřejmé, v jakých intervalech má docházet k aktualizaci nastavení pojištění. Navíc v tuto chvíli pojišťovny ani nenabízejí pojistný produkt, který by umožnil agenturám práce splnit svoji povinnost sjednat si pojištění proti úpadku.

Riziko zrušení zákona

Kromě výše uvedených problematických aspektů je rovněž třeba brát v úvahu, že Novela byla projednána ve stavu tzv. legislativní nouze, ačkoliv je sporné, že k tomu byly dány zákonem předpokládané důvody. Opozice z tohoto důvodu podala 8. 12. 2010 u Ústavního soudu návrh na zrušení Novely. Pokud Ústavní soud návrhu vyhoví, může Novela namísto plánovaných úspor přinést ještě řadu dalších problémů.

Mgr. Ondřej Chlada, advokátní koncipient

Komentáře

Jméno *
Mail
WWW
Opište kód   

Přidat komentář