Nakládání s majetkem obce část 3. – místní referendum

Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 3
NejhoršíNejlepší 
Články - Ostatní
  
27.05.2011 07:16

solární elektrárny místní referendumS otázkou nakládání s majetkem obce velice úzce souvisí i otázka místního referenda, která má aktuálně významnou spojitost například s výstavbou větrných a solárních elektráren v katastrálním území příslušné obce. Projektů solárních či větrných elektráren byla realizována celá řada a stále vznikají. Velmi často pak obec volí cestu referenda, je-li například stranou smlouvy s investorem.

 Obec jako společenství osob a majetku na určitém konkrétním území disponuje s oprávněním nakládat s obecním majetkem a vůči ostatním subjektům vystupuje v tomto ohledu z pozice rovnosti, jak již bylo uvedeno výše. Určité úskalí však přináší problematika nakládání s obecním majetkem ve vztahu k možnosti vyhlášení místního referenda, právě k otázce příslušného nakládání s majetkem obce, který je zamýšlen či již uskutečněn. Nastíněné je blížeji rozvedeno níže.

Platnost a závaznost místního referenda obce. Obcím je na základě ustanovení zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „Zákon o referendu“) umožněno vyhlásit místní referendum, které by se zabývalo otázkou souhlasu či nesouhlasu s výstavbou větrných elektráren v katastrálním území obce. Je důležité zmínit, že v praxi se většinou místní referendum vyhlašuje či vůbec počne iniciovat jeho vyhlášení, až po platně uzavřené smlouvě o výstavbě větrných elektráren mezi příslušnou obcí a investorem.

Zákon o referendu rozlišuje mezi platností a závazností rozhodnutí přijatého v místním referendu. K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.[1] Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.[2]

Zákon o referendu výslovně stanoví, že rozhodnutí přijaté v místním referendu je pro orgány obce závazné.[3] Před účinností Zákona o referendu vyplývala tato závaznost jen implicitně z § 89 odst. 2 Zákona o obcích, obsahujícího sankci v podobě rozpuštění zastupitelstva obce Ministerstvem vnitra České republiky pro případ, že by zastupitelstvo nebo jiný orgán obce nepostupoval v souladu s rozhodnutím přijatým v místním referendu.

Platné a závazné rozhodnutí přijaté v místním referendu je změnitelné pouze novým místním referendem, které je možné navrhnout nejdříve po uplynutí 24 měsíců.[4]

Zrušení rozhodnutí přijatého v místním referendu, neboli vyslovení neplatnosti takto přijatého rozhodnutí předpokládá Zákon o referendu rovněž v rámci soudní kontroly průběhu a výsledku místního referenda, a to v případě porušení zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, nebo např. v případě, že místní referendum proběhlo ve věci, o níž místní referendum nelze konat. Tyto případy blížeji upravuje ustanovení § 7 Zákona o referendu.

Místní referendum se může konat buď z iniciativy tzv. přípravného výboru nebo z iniciativy zastupitelstva obce.[5] Formalizovanější je vyhlašování místního referenda na základě návrhu přípravného výboru. Dle ustanovení § 8 a 9 Zákona o referendu, může návrh podat přípravný výbor tvořený nejméně třemi osobami oprávněnými hlasovat v místním referendu.[6] Přípravný výbor je kromě samotného podání návrhu dále dle ustanovení § 9 odst. 2 Zákona o referendu oprávněn delegovat členy volebních komisí a podávat soudu návrhy na přezkum postupu jednak při vyhlašování a jednak při samotném konání referenda. Návrh na vyhlášení místního referenda podaný přípravným výborem musí obsahovat náležitosti stanovené v ustanovení § 10 odst. 1 Zákona o referendu a dále jako přílohu rovněž podpisovou listinu s očíslovanými podpisovými archy s podpisy požadovaného počtu osob oprávněných v místním referendu hlasovat.  Minimální počet těchto osob je stanoven zákonem v závislosti na počtu obyvatel obce, a dle klíče uvedeného v ustanovení § 8 odst. 2 Zákona o referendu. Samotné kvórum pro platnost a závaznost místního referenda již bylo zmíněno výše.[7]

Možný nárok investorů k náhradě škody při nedodržení smluvních závazků obce. Na celé řadě případů z praxe je možno poukázat na již nastíněnou problematiku. Obec uzavřela v minulosti s určitým investorem smluvní závazek  a následně je v uvedené obci iniciováno místní referendum ve věci zodpovězení otázky, zda obyvatelstvo souhlasí s předmětem smlouvy (příkladně výstavba elektrárny) či nikoliv. Za splnění presumovaného předpokladu konání místního referenda, které naplní veškeré zákonné předpoklady a jím přijaté rozhodnutí bude nejen platné, ale i pro obec závazné, lze mít za to, že dojde k následujícím dvou scénářům:

Na základě místního referenda bude přijato rozhodnutí v souladu se smluvními ustanoveními

Při splnění takto presumovaného předpokladu by investor a obec mohli společně dále postupovat dle smluvních ustanovení. Lze se důvodně domnívat, že tento postup je postupem symbiotickým pro obě strany.

Na základě místního referenda bude přijato rozhodnutí v rozporu se smluvními ustanoveními

Při naplnění této domněnky, je vhodné vyhodnotit následující možná rizika. Pokud by došlo k naplnění této skutečnosti, a to k přijetí platného a závazného rozhodnutí místního referenda pro obec, která bude tímto rozhodnutím vázána (nebude tímto schopna plnit smluvní závazky) a lze důvodně předpokládat, že investorovi tímto nebude umožněno zahájit či dokončit plánovanou výstavbu či provoz větrných elektráren. Tímto dojde ze strany obce k porušení smluvních ustanovení a investor bude oprávněn se domáhat nároků vyplývajících z porušení smlouvy včetně náhrady škody.

Ustálená rozhodovací praxe soudů České republiky považuje za škodu majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích. Skutečná škoda znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Ušlým ziskem je pak újma spočívající v tom, že u poškozeného nedojde k rozmnožení majetkových hodnot, ačkoliv se to s ohledem na pravidelný běh věcí dalo očekávat.

Rozhodnutí soudu v otázce místního referenda k souhlasu s výstavbou větrných elektráren. K otázce výstavby větrných elektráren, kdy určitá část obyvatel iniciovala vyhlášení místního referenda, ve snaze zastavit výstavbu větrných elektráren, která probíhala do té doby zcela v souladu se smluvními ujednáními obce a investora, zaujal Krajský soud v Ostravě, velice zajímavý názor. Tento názor je obsažen v usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6.3.2009 sp. zn. 22 Ca 83/2009, které nabylo právní moci dne 6.3.2009 a jímž se zamítá návrh, aby v obci Krasov bylo vyhlášeno místní referendum v otázce „Souhlasíte s výstavbou větrných elektráren v katastrálním území a obce Krasov?“.

V odůvodnění soud zejména uvedl, že se předně zabýval otázkou výkladu slov „v rozporu s právními předpisy“ a otázkou, zda rozpor se smluvním závazkem obce lze považovat za rozpor s právními předpisy. Výše uvedené otázky si soud položil zejména s odkazem na ustanovení § 7 písm. d) Zákona o referendu, kde se stanoví, že: „jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy“.

Krajský soud dospěl k závěru, že ustanovení § 7 písm. d) Zákona o referendu zapovídá místní referendum pro případ, že by jeho výsledek zavázal orgány obce k jakémukoliv jednání, které není v souladu s právem, ale k jednání protiprávnímu (chování „contra legem“). Dále Krajský soud dovodil, že pokud by výsledek místního referenda měl vést obec k nesplnění nezaniklého smluvního závazku, od něhož nelze odstoupit (resp. není naplněn žádný důvod k odstoupení), byl by takový výsledek místního referenda v rozporu s ustanoveními § 488[8] a 494[9] ObčZ.

Dále Krajský soud dospěl k závěru, že obec Krasov nemá možnost podání návrhu na konání místního referenda od smlouvy odstoupit, když existence sjednaného důvodu odstoupení není možná. Krajský soud odkázal na ustanovení § 582 odst. 1 ObčZ, kdy jestliže je sjednána smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem je závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo závazek zdržet se určité činnosti anebo strpět určitou činnost a nevyplývá-li ze zákona nebo ze smlouvy způsob její výpovědi, lze smlouvu vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí. Z uvedeného plyne, že případná výpověď smlouvy by na rozdíl od odstoupení měla účinky toliko do budoucna, navíc až po uplynutí výpovědní doby, což znamená, že tyto účinky by nemohly nastat k okamžiku podání návrhu na konání místního referenda, což je okamžik, k němuž je třeba splnění předpokladů pro konání místního referenda posuzovat.

Na základě uvedeného dospěl Krajský soud k závěru, že vyhlášení místního referenda k výše uvedené otázce by bylo v rozporu s ustanovením § 7 písm. d) Zákona o referendu, když by mohlo zavázat orgány obce k protiprávnímu jednání.

 

Jak předcházet možným sporům aplikace vyhlášení místního referenda pří výstavbě větrných elektráren? S ohledem na ustanovení § 49 Zákona o referendu[10] a předejití možnosti porušení případných smluvních závazků, lze za vhodné řešení považovat vyhlášení místního referenda v otázce plánované výstavby větrných elektráren ještě před uzavření smluvního závazku obce a případného investora. Platným a závazným rozhodnutím přijatým v místním referendu, je obec vázána a je možno ho změnit pouze novým místním referendem, které je možné navrhnout nejdříve po uplynutí 24 měsíců. Tím sice není dosaženo úplné jistoty, pakliže příprava a realizace projektu je plánována na delší období, nicméně se zásadně posiluje pozice investora i orgánů obce, kdy obě strany jsou obeznámeny s veřejným míněním, které může mít pro projekt dopad nejen v čistě právní rovině.

Mgr. Tomáš Zacha, advokát

Mgr. Martin Šimek, advokátní koncipient

konecna safar

Konečná & Šafář

Široká 36/5

110 00 Prague 1

Czech Republic

Tel.: +420 221 990 455 

E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

www.konecna-safar.com


[1] Dle § 2 Zákona o referendu má právo hlasovat v místním referendu každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce

[2] Ustanovení § 48 odst. 2 Zákona o referendu

[3] Dle ustanovení § 49 Zákona o referendu

[4] Srov. s ustanovením § 7 písm. h) Zákona o referendu

[5] Ustanovení § 8 odst. 1 Zákona o referendu

[6] Speciální podmínky pro konstituování a postavení přípravného výboru v případě rozhodování o oddělení části obce za účelem vytvoření nové obce upravuje ustanovení § 21 odst. 2 a 3 Zákona o obcích, kde je místní referendum povinné.

[7] Vedral, J., Komentář k zákonu o místním referendu. Náležitosti návrhu na konání místního referenda a vyhlášení místního referenda. ASPI. 2004

[8] „Závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek.“

[9] „Z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat.“

[10]Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obce, zastupitelstvo statutárního města a orgány obce a statutárního města závazné

Komentáře

avatar Pauk
0
 
 
12.06.2011 17:00
Reagovat
Jméno *
Mail
WWW
Opište kód   
Přidat komentář
Storno
Jméno *
Mail
WWW
Opište kód   
Přidat komentář
 

Reklama

 

Partneři portálu

Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner

Aktuálně

elaw.cz na FacebookuPříznivci našeho právního portálu mohou nově najít skupinu eLAW.cz|právní portál také na sociální síti Facebook. Členové budou pravidelně informováni o novinkách, případně akcích pořádaných právním portálem eLAW.cz. Odkaz na tuto skupinu je nově přidán také do postranního menu mezi užitečné odkazy.

 

Zasílání novinek

Máte-li zájem o zasílání pravidelných newslettrů, zaregistrujte se prosím



Banner
reklama