Nakládání s majetkem obce část 3. – místní referendum |
|
|
| Články - Ostatní | |
| 27.05.2011 07:16 | |
|
Obec jako společenství osob a majetku na určitém konkrétním území disponuje s oprávněním nakládat s obecním majetkem a vůči ostatním subjektům vystupuje v tomto ohledu z pozice rovnosti, jak již bylo uvedeno výše. Určité úskalí však přináší problematika nakládání s obecním majetkem ve vztahu k možnosti vyhlášení místního referenda, právě k otázce příslušného nakládání s majetkem obce, který je zamýšlen či již uskutečněn. Nastíněné je blížeji rozvedeno níže. Platnost a závaznost místního referenda obce. Obcím je na základě ustanovení zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „Zákon o referendu“) umožněno vyhlásit místní referendum, které by se zabývalo otázkou souhlasu či nesouhlasu s výstavbou větrných elektráren v katastrálním území obce. Je důležité zmínit, že v praxi se většinou místní referendum vyhlašuje či vůbec počne iniciovat jeho vyhlášení, až po platně uzavřené smlouvě o výstavbě větrných elektráren mezi příslušnou obcí a investorem. Zákon o referendu rozlišuje mezi platností a závazností rozhodnutí přijatého v místním referendu. K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.[1] Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.[2] Zákon o referendu výslovně stanoví, že rozhodnutí přijaté v místním referendu je pro orgány obce závazné.[3] Před účinností Zákona o referendu vyplývala tato závaznost jen implicitně z § 89 odst. 2 Zákona o obcích, obsahujícího sankci v podobě rozpuštění zastupitelstva obce Ministerstvem vnitra České republiky pro případ, že by zastupitelstvo nebo jiný orgán obce nepostupoval v souladu s rozhodnutím přijatým v místním referendu. Platné a závazné rozhodnutí přijaté v místním referendu je změnitelné pouze novým místním referendem, které je možné navrhnout nejdříve po uplynutí 24 měsíců.[4] Zrušení rozhodnutí přijatého v místním referendu, neboli vyslovení neplatnosti takto přijatého rozhodnutí předpokládá Zákon o referendu rovněž v rámci soudní kontroly průběhu a výsledku místního referenda, a to v případě porušení zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, nebo např. v případě, že místní referendum proběhlo ve věci, o níž místní referendum nelze konat. Tyto případy blížeji upravuje ustanovení § 7 Zákona o referendu. Místní referendum se může konat buď z iniciativy tzv. přípravného výboru nebo z iniciativy zastupitelstva obce.[5] Formalizovanější je vyhlašování místního referenda na základě návrhu přípravného výboru. Dle ustanovení § 8 a 9 Zákona o referendu, může návrh podat přípravný výbor tvořený nejméně třemi osobami oprávněnými hlasovat v místním referendu.[6] Přípravný výbor je kromě samotného podání návrhu dále dle ustanovení § 9 odst. 2 Zákona o referendu oprávněn delegovat členy volebních komisí a podávat soudu návrhy na přezkum postupu jednak při vyhlašování a jednak při samotném konání referenda. Návrh na vyhlášení místního referenda podaný přípravným výborem musí obsahovat náležitosti stanovené v ustanovení § 10 odst. 1 Zákona o referendu a dále jako přílohu rovněž podpisovou listinu s očíslovanými podpisovými archy s podpisy požadovaného počtu osob oprávněných v místním referendu hlasovat. Minimální počet těchto osob je stanoven zákonem v závislosti na počtu obyvatel obce, a dle klíče uvedeného v ustanovení § 8 odst. 2 Zákona o referendu. Samotné kvórum pro platnost a závaznost místního referenda již bylo zmíněno výše.[7] Možný nárok investorů k náhradě škody při nedodržení smluvních závazků obce. Na celé řadě případů z praxe je možno poukázat na již nastíněnou problematiku. Obec uzavřela v minulosti s určitým investorem smluvní závazek a následně je v uvedené obci iniciováno místní referendum ve věci zodpovězení otázky, zda obyvatelstvo souhlasí s předmětem smlouvy (příkladně výstavba elektrárny) či nikoliv. Za splnění presumovaného předpokladu konání místního referenda, které naplní veškeré zákonné předpoklady a jím přijaté rozhodnutí bude nejen platné, ale i pro obec závazné, lze mít za to, že dojde k následujícím dvou scénářům: Na základě místního referenda bude přijato rozhodnutí v souladu se smluvními ustanoveními Při splnění takto presumovaného předpokladu by investor a obec mohli společně dále postupovat dle smluvních ustanovení. Lze se důvodně domnívat, že tento postup je postupem symbiotickým pro obě strany. Na základě místního referenda bude přijato rozhodnutí v rozporu se smluvními ustanoveními Při naplnění této domněnky, je vhodné vyhodnotit následující možná rizika. Pokud by došlo k naplnění této skutečnosti, a to k přijetí platného a závazného rozhodnutí místního referenda pro obec, která bude tímto rozhodnutím vázána (nebude tímto schopna plnit smluvní závazky) a lze důvodně předpokládat, že investorovi tímto nebude umožněno zahájit či dokončit plánovanou výstavbu či provoz větrných elektráren. Tímto dojde ze strany obce k porušení smluvních ustanovení a investor bude oprávněn se domáhat nároků vyplývajících z porušení smlouvy včetně náhrady škody. Ustálená rozhodovací praxe soudů České republiky považuje za škodu majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích. Skutečná škoda znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Ušlým ziskem je pak újma spočívající v tom, že u poškozeného nedojde k rozmnožení majetkových hodnot, ačkoliv se to s ohledem na pravidelný běh věcí dalo očekávat. Rozhodnutí soudu v otázce místního referenda k souhlasu s výstavbou větrných elektráren. K otázce výstavby větrných elektráren, kdy určitá část obyvatel iniciovala vyhlášení místního referenda, ve snaze zastavit výstavbu větrných elektráren, která probíhala do té doby zcela v souladu se smluvními ujednáními obce a investora, zaujal Krajský soud v Ostravě, velice zajímavý názor. Tento názor je obsažen v usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6.3.2009 sp. zn. 22 Ca 83/2009, které nabylo právní moci dne 6.3.2009 a jímž se zamítá návrh, aby v obci Krasov bylo vyhlášeno místní referendum v otázce „Souhlasíte s výstavbou větrných elektráren v katastrálním území a obce Krasov?“. V odůvodnění soud zejména uvedl, že se předně zabýval otázkou výkladu slov „v rozporu s právními předpisy“ a otázkou, zda rozpor se smluvním závazkem obce lze považovat za rozpor s právními předpisy. Výše uvedené otázky si soud položil zejména s odkazem na ustanovení § 7 písm. d) Zákona o referendu, kde se stanoví, že: „jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy“. Krajský soud dospěl k závěru, že ustanovení § 7 písm. d) Zákona o referendu zapovídá místní referendum pro případ, že by jeho výsledek zavázal orgány obce k jakémukoliv jednání, které není v souladu s právem, ale k jednání protiprávnímu (chování „contra legem“). Dále Krajský soud dovodil, že pokud by výsledek místního referenda měl vést obec k nesplnění nezaniklého smluvního závazku, od něhož nelze odstoupit (resp. není naplněn žádný důvod k odstoupení), byl by takový výsledek místního referenda v rozporu s ustanoveními § 488[8] a 494[9] ObčZ. Dále Krajský soud dospěl k závěru, že obec Krasov nemá možnost podání návrhu na konání místního referenda od smlouvy odstoupit, když existence sjednaného důvodu odstoupení není možná. Krajský soud odkázal na ustanovení § 582 odst. 1 ObčZ, kdy jestliže je sjednána smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem je závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo závazek zdržet se určité činnosti anebo strpět určitou činnost a nevyplývá-li ze zákona nebo ze smlouvy způsob její výpovědi, lze smlouvu vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí. Z uvedeného plyne, že případná výpověď smlouvy by na rozdíl od odstoupení měla účinky toliko do budoucna, navíc až po uplynutí výpovědní doby, což znamená, že tyto účinky by nemohly nastat k okamžiku podání návrhu na konání místního referenda, což je okamžik, k němuž je třeba splnění předpokladů pro konání místního referenda posuzovat. Na základě uvedeného dospěl Krajský soud k závěru, že vyhlášení místního referenda k výše uvedené otázce by bylo v rozporu s ustanovením § 7 písm. d) Zákona o referendu, když by mohlo zavázat orgány obce k protiprávnímu jednání.
Jak předcházet možným sporům aplikace vyhlášení místního referenda pří výstavbě větrných elektráren? S ohledem na ustanovení § 49 Zákona o referendu[10] a předejití možnosti porušení případných smluvních závazků, lze za vhodné řešení považovat vyhlášení místního referenda v otázce plánované výstavby větrných elektráren ještě před uzavření smluvního závazku obce a případného investora. Platným a závazným rozhodnutím přijatým v místním referendu, je obec vázána a je možno ho změnit pouze novým místním referendem, které je možné navrhnout nejdříve po uplynutí 24 měsíců. Tím sice není dosaženo úplné jistoty, pakliže příprava a realizace projektu je plánována na delší období, nicméně se zásadně posiluje pozice investora i orgánů obce, kdy obě strany jsou obeznámeny s veřejným míněním, které může mít pro projekt dopad nejen v čistě právní rovině. Mgr. Tomáš Zacha, advokát Mgr. Martin Šimek, advokátní koncipient
Konečná & Šafář Široká 36/5 110 00 Prague 1 Czech Republic Tel.: +420 221 990 455 E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript www.konecna-safar.com [1] Dle § 2 Zákona o referendu má právo hlasovat v místním referendu každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce [2] Ustanovení § 48 odst. 2 Zákona o referendu [3] Dle ustanovení § 49 Zákona o referendu [4] Srov. s ustanovením § 7 písm. h) Zákona o referendu [5] Ustanovení § 8 odst. 1 Zákona o referendu [6] Speciální podmínky pro konstituování a postavení přípravného výboru v případě rozhodování o oddělení části obce za účelem vytvoření nové obce upravuje ustanovení § 21 odst. 2 a 3 Zákona o obcích, kde je místní referendum povinné. [7] Vedral, J., Komentář k zákonu o místním referendu. Náležitosti návrhu na konání místního referenda a vyhlášení místního referenda. ASPI. 2004 [8] „Závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek.“ [9] „Z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat.“ [10] „Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obce, zastupitelstvo statutárního města a orgány obce a statutárního města závazné“ |
|
Legislativní monitor
Reklama
Studium práva
Reklama
Užitečné odkazy
Práce pro právníky
Reklama
Monitor periodik
Partneři portálu
Aktuálně
Příznivci našeho právního portálu mohou nově najít skupinu eLAW.cz|právní portál také na sociální síti Facebook. Členové budou pravidelně informováni o novinkách, případně akcích pořádaných právním portálem eLAW.cz. Odkaz na tuto skupinu je nově přidán také do postranního menu mezi užitečné odkazy.














Komentáře
http://www.seaplanet.eu/index.php/cs/souvislosti/18-souvislosti/324-pravni-stat-je -spoluvlastnict vi-oban-nikoliv -koist-politik