V první části tohoto pojednání jsme se zaměřili zejména na souhrn základních principů nakládání s majetkem obce. V této části se zaměříme na frekventovanou otázku zřizování věcných břemen na nemovitém majetku obce.

S touto materií je možno se setkat zejména v případech větších stavebních projektů na území obce realizovaných soukromým investorem a v případech tzv. lineárních staveb (elektrické vedení, kanalizace, silnice, apod.)

Na praktickou otázku, zda zřízení věcného břemene k nemovitosti obce podléhá taktéž ustanovení § 39 odst. 1 Zákona o obcích, a to povinnosti zveřejnit tento záměr, lze odpovědět, že nepodléhá. Ustanovení § 39 odst. 1 Zákona o obcích je výčtem taxativním a zřízení věcného břemene neobsahuje.

Druhou otázkou z praxe však je, který orgán je oprávněn schválit zřízení věcného břemene k nemovitosti obce? Praxí je, že obce zveřejňují záměry zřídit věcné břemeno dle ustanovení § 39 odst. 1 Zákona o obcích, a to pravděpodobně z důvodu opatrnosti s ohledem na zásadu průhlednosti, jelikož tímto disponují s obecním majetkem.[1]

Ustanovení § 85 odst. 1 písm. j) Zákona o obcích do dne 11.7.2002 obsahovalo: „zastavení nemovitých věcí a zřízení věcného břemene na těchto věcech“. Text „zastavení nemovitých věcí a zřízení věcného břemene na těchto věcech“ byl ode dne 12.7.2002 novelizován zákonem č. 313/2002 Sb. K tomuto odstranění bylo v důvodové zprávě uvedeno: „Vyhrazení rozhodování o zřízení věcných břemen zastupitelstvu obce způsobuje problémy při budování liniových staveb (např. kanalizace a kanalizační přípojky). je operativnější, aby o těchto věcech rozhodovala rada obce na základě § 102 odst. 3, tzn. že zastupitelstvo obce, pokud to uzná za nutné, si může rozhodování vyhradit.“

S ohledem na výše uvedené a ve spojení s ustanovením § 99 odst. 2 Zákona o obcích, který stanoví: „V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).“, lze konstatovat, že pokud obec nemá radu obce a zastupitelstvo obce si o otázce věcných břemen nevyhradilo rozhodovat, je možné, aby v této otázce rozhodl starosta, a to i bez předchozího souhlasu zastupitelstva.

I přesto, že zřízení věcného břemene znamená téměř vždy značný zásah do majetkových práv k pozemku, není k jeho zřízení nutno dodržet stejný proces jako u prodeje, či nájmu pozemku v majetku obce. V další části našeho pojednání se budeme zabývat otázkou místního referenda, jeho závaznosti v otázkách nakládání s majetkem obce a dopady do existujících právních vztahů.

Mgr. Tomáš Zacha, advokát

Mgr. Martin Šimek, advokátní koncipient

Konečná & Šafář

Široká 36/5

110 00 Prague 1

Czech Republic

Tel.: +420 221 990 455 

E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Komentáře

Jméno *
Mail
WWW
Opište kód   

Přidat komentář