V průběhu několika posledních měsíců se problematika fotovoltaických zdrojů elektrické energie stala předmětem nebývalé, byť jejími protagonisty asi nepříliš vítané pozornosti široké veřejnosti. Důvod této pozornosti je zřejmý, díky ne příliš prozíravé a nepružné legislativě upravující podporu obnovitelných zdrojů energie ve spojení s výrazným snížením cen fotovoltaických technologií se výstavba nových fotovoltaických zdrojů vymkla kontrole regulátorů a podpora výrobců se stává značnou zátěží pro státní rozpočet.

Na tuto situaci reaguje několik legislativních změn, které v průběhu letošního roku výrazným způsobem ovlivní podmínky podnikání v tomto odvětví. V následujících odstavcích vám tyto změny představíme blíže – bude se jednat o návrh novely zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a především o změnu vyhlášky Energetického regulačního úřadu o podmínkách připojování k elektrizační soustavě.

Návrh na změnu zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů – předpoklad pro výrazné snížení výkupních cen

Stalo se již obecně známým faktem, že podle stávající úpravy v zákoně č. 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů (§ 6 odst. 4) může Energetický regulační úřad (ERÚ) snížit výkupní ceny za elektřinu z obnovitelných zdrojů maximálně o 5 % ročně. Toto omezení úřadu fakticky znemožňuje reálně přizpůsobit výši výkupní ceny změněným tržním podmínkám (jakou je například výrazné snížení investičních nákladů v daném odvětví). Na tuto skutečnost reaguje připravovaná novela zákona č. 180/2005 Sb. z dílny ministerstva průmyslu a obchodu, kterou již Poslanecká sněmovna schválila a je téměř jisté, že vstoupí v platnost v průběhu následujících několika měsíců. Podle této novely bude moci ERÚ snižovat výkupní ceny v rozsahu větším než zmíněných 5 %, a to u těch zdrojů obnovitelné energie, u kterých je při aktuálních cenách dosaženo návratnosti investic kratší než 11 let (což je právě situace fotovoltaických zdrojů, u kterých je podle údajů ERÚ se doba návratnosti investic v současné době pohybuje kolem 7-8 let[1]). ERÚ ovšem nebude moci ani podle nové úpravy snížit ceny libovolně. Snižování cen zůstává limitováno povinností ERÚ zachovat maximální 15-letou dobu návratnosti investic, která musí být za každých okolností respektována.[2]  Zástupci ERÚ se netají tím, že ERÚ hodlá tuto pravomoc využít a že je od příštího roku připraven výrazně snížit podporu výroby elektřiny z fotovoltaických zdrojů. Otázkou zůstává, o kolik se cena pro rok 2011 sníží a kdy se investoři dozvědí její novou výši. Odpověď na první otázku bude záviset na pravidlech, která ERÚ uplatní při výpočtu průměrné návratnosti investic, podle neoficiálních  informací by se však cena v roku 2011 mohla snížit skokově o hodnotu v rozmezí od 20% do 40%, přičemž v letech následujících by pak byla udržována na přibližně konstantní hladině. Co se týče data zveřejnění, ERÚ není vázán žádnou konkrétní lhůtou. Zástupci České fotovoltaické průmyslové asociace požadují, aby ERÚ zveřejnil cenu pro rok 2011 nejpozději do konce června letošního roku, což by bylo s ohledem na předpokládanou výraznou změnu podmínek podnikání ve fotovoltaickém odvětví určitě vhodné.[3] Nutno poznamenat, že nová výkupní cena se bude týkat pouze zdrojů uvedených do provozu v době, kdy tato cena již bude platná. Naopak, u existujících zdrojů zůstane zachována původní výkupní cena, a to po celých 20 let od data jejich uvedení do provozu. Změna se proto určitě nedotkne ani těch zdrojů, které budou uvedeny do provozu do konce letošního roku.

Stop-stav na připojování nových zdrojů

Kromě výše výkupních cen se v poslední době v souvislosti se solárním boomem objevil další problém, kterým je dopad nekontrolovaného připojování solárních elektráren na spolehlivost elektrizační soustavy. Jak je známo, dopisem ze dne 3. 2. 2010 společnost ČEPS a.s., zákonný provozovatel přenosové soustavy v České republice, požádala regionální distribuční společnosti o pozastavení vydávání nových kladných stanovisek k žádostem o připojení fotovoltaických a větrných elektráren a ty její žádosti vyhověly. V současnosti tak pro nové solární a větrné zdroje elektrické energie platí stop-stav. Distributoři povolení k připojování nových zdrojů nevydávají vůbec a připojovány mohou být pouze ty zdroje, u kterých žadatelé stihli obdržet kladné stanovisko k připojení již před vyhlášením stop-stavu. ČEPS tento krok hájí poukazem na § 25 odst. 11 písm. a) energetického zákona, který distributorům umožňuje odmítat žádosti o připojení k distribuční soustavě, pokud je tím ohrožen její spolehlivý provoz. Reakce provozovatelů fotovoltaických elektráren a potenciálních investorů byla pochopitelně odmítavá a následně se rozpoutali bouřlivé diskuze o tom, zda distributoři postupují v souladu se zákonem. Hodnocení, zda je skutečně ohrožena spolehlivost elektrizační soustavy do té míry, aby to opravňovalo distributory k odmítání nových žádostí o připojení, je otázkou spíše technické nežli právní povahy. Proto se raději zaměříme na novou legislativní úpravu, která má problém připojování k elektrizační soustavě alespoň částečně řešit.

Změna vyhlášky o podmínkách připojování k elektrizační soustavě – jak žádat o připojení solární elektrárny?

Dne 1. dubna 2010 v tichosti nabyla účinnosti vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 81/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. V následujících řádcích se pokusíme ve stručnosti přiblížit, jaké změny tato vyhláška přináší.

Jak to bylo doposud,…

Podle zákona č 458/2000 Sb. (energetický zákon) má každý výrobce elektřiny právo připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje stanovené podmínky připojení a obchodní podmínky provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy. Na připojení do elektrizační soustavy má tedy výrobce podmíněný právní nárok, přičemž specifické podmínky připojení stanoví prováděcí předpis. Do 1. dubna 2010 jím byla zmiňovaná vyhláška ERU č. 51/2006 Sb. v jejím původním znění. Podmínkami připojení zařízení žadatele k elektrizační soustavě byly:

a)      Podání žádosti o připojení

Žádost obsahovala náležitosti podle přílohy č. 1 k vyhlášce, kterými byly pouze základní údaje o žadateli a údaje o plánovaném zařízení.

b)      Souhlasné stanovisko provozovatele distribuční soustavy

Na základě posouzení žádosti podle bodu a) vydal provozovatel distribuční soustavy tzv. stanovisko k žádosti o připojení. Odmítnout připojení mohl provozovatel soustavy pouze z důvodů stanovených energetickým zákonem[4] – pokud takové důvody dány nebyly, musel vydat stanovisko kladné, ve kterém určil základní podmínky připojení, předpokládaný termín připojení, výše podílu žadatele na nákladech připojení a potvrzení výše rezervovaného výkonu.

c)     Uzavření smlouvy o připojení mezi žadatelem a provozovatelem přenosové distribuční soustavy.

Kladné stanovisko k připojení žadatele opravňovalo kdykoliv v průběhu doby závaznosti stanoviska, kterou si strany sjednaly (nejméně však 180 dnů), požádat provozovatele soustavy o uzavření smlouvy. Provozovatel pak měl povinnost tuto smlouvu se žadatelem uzavřít do 30 dnů. Důležité je, že tuto povinnost měl provozovatel i tehdy, změnil-li se v průběhu doby závaznosti stanoviska žadatel. Jinými slovy, kladné stanovisko k připojení bylo převoditelné na jiné osoby.

… jaké to přineslo problémy…

Podmínky připojování k elektrizační soustavě byly patrně nastaveny příliš volně. Jak je vidět z výše nastíněného (byť zjednodušeně) postupu, žadatelé v podstatě nebyli nuceni předkládat žádosti, které by byly podloženy reálnými a uskutečnitelnými projekty a nenesli žádné riziko pro případ, že rezervována kapacita nebyla v dané lhůtě připojena. Provozovatelé přenosových a distribučních soustav byli povinni vydávat kladná stanoviska na základě jednoduchých žádostí, aniž by jim právní předpisy umožňovaly vyžadovat hlubší informace o proveditelnosti posuzovaných záměrů.[5] Kladné stanovisko pak bylo v podstatě jednostranným aktem, který žadatele nezavazoval k žádnému konání tak, aby v reálné době uzavřel s provozovatelem distribuční nebo přenosové soustavy smlouvu o připojení, a tím využil připojovací kapacitu soustavy.[6] Doba rezervace mohla být kromě toho na základě dohody mezi žadatelem a distributorem takřka neomezeně prodlužována.

Tyto skutečnosti společně s neúměrně vysokými výkupními cenami za energii z fotovoltaických zdrojů způsobily extrémně vysoký počet žádostí o rezervaci výkonu, kterým provozovatelé přenosových a distribučních soustav museli vyhovět. Navíc se podle všeho rozmohly rezervace fiktivní nebo spekulativní, jejichž účelem bylo při minimálních nákladech a riziku zabránit jiným potenciálním investorům v přístupu k elektrizační soustavě v dané oblasti, případně pak kalkulovat s jejich převodem na skutečné investory za protihodnotu. Podle studie zpracované společností EGÚ Brno a.s., na kterou se odvolává ČEPS, bylo ke konci ledna 2010 v různých stadiích povoleno přibližně 8000 MW instalovaného výkonu pro větrné a fotovoltaické elektrárny (pro porovnání, v současné době je v provozu zhruba 615 MW). Kolik z oněch rezervovaných 8000 MW bude skutečně dovedeno do fáze realizace, zůstává otázkou. I kdyby to nakonec byl pouze zlomek, což je ostatně asi pravděpodobné, tato čísla ukazují, že současný systém značně ztěžuje jakoukoli smysluplnou predikci vývoje elektrizační soustavy.

…a jak se to změní

Vyhláška č. 81/2010 Sb. přináší několik změn, jejichž hlavním účelem by mělo být zvýšení odpovědnosti žadatele v procesu připojování k elektrizační soustavě a omezit tak vysoký počet spekulativních žádostí nebo rezervací, které nejsou reálně uskutečnitelné. V souladu s tím je od 1. dubna 2010 postup pro připojení k elektrizační soustavě následující:

a)       Podání žádosti o připojení

Základní náležitosti žádosti o připojení se v zásadě nemění. Novinkou ovšem je povinnost žadatele připojit k žádosti souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním výrobny elektřiny na jeho nemovitosti. Tato povinnost platí pro všechny provozovny bez výjimky. V závislosti na instalovaném výkonu výrobny pak bude potřebné poskytnout provozovateli soustavy další dokumenty. U výroben s výkonem nad 30 kW musí žadatel předložit i územně plánovací informaci o podmínkách vydání územního rozhodnutí. Ze žádosti tak musí být zřejmé, že navrhovaný záměr je v souladu s územně plánovací dokumentací. Územně plánovací informaci žadateli poskytne příslušný stavební úřad. U výroben s výkonem nad 0,5 MW bude potřebné předložit rovněž tzv. harmonogram přípravy výstavby výrobny elektřiny. Ten by měl obsahovat seznam rozhodnutí, stanovisek a vyjádření orgánů veřejné správy vyžadovaných v procesu výstavby a předpokládané termíny jejich vydání (podrobnosti viz § 4 odst. 4 vyhlášky).

b)      Studie připojitelnosti

Ač předkládání studií připojitelnosti vyhláška doposud neupravovala, nejedná se o úplně nový požadavek. Studie připojitelnosti bývaly v praxi od žadatelů vyžadovány na základě Pravidel provozování distribuční soustavy, které zpracovávají jednotliví provozovatelé distribučních soustav a které podléhají schválení ERÚ. Od 1. dubna je tato povinnost upravena přímo vyhláškou, čímž odpadá případný spor o její povahu a vynutitelnost.

Zpracování studie připojitelnosti může provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy žádat tehdy, pokud bude mít připojení zařízení zjevně vliv na spolehlivost provozu soustavy, nebo když se žádá o připojení k napěťové hladině vysokého napětí a vyšších.  Předmětem studie je posouzení očekávaných vlivů připojení zařízení na spolehlivost přenosové soustavy nebo distribuční soustavy. Pokud provozovatel zpracování studie vyžaduje, musí žadateli poskytnout doklady, které jsou k jejímu zpracování nezbytné. Žadatel pak musí studii zpracovat a předložit do 90 dnů od jejího vyžádání.

c)       Uzavření smlouvy o připojení

Snad nejvýraznější změnou oproti dosavadní úpravě je upuštění od systému vydávání stanovisek k připojení. Provozovatel distribuční soustavy tedy žádost posoudí (nově i s ohledem na plánovaný rozvoj soustavy, pořadí podaných žádostí a limity připojitelného výkonu do elektrizační soustavy) a pokud neshledá naplnění důvodů stanovených energetickým zákonem, pro které nelze zařízení žadatele připojit, předloží žadateli ve stanovené lhůtě rovnou návrh smlouvy o připojení (případně návrh smlouvy o smlouvě budoucí o připojení, pokud připojení zařízení vyžaduje stavebně technická opatření v přenosové nebo distribuční soustavě). K okamžiku předložení návrhu smlouvy také žadateli rezervuje požadovaný výkon. Pokud žadatel ve stanovené lhůtě návrh nepřijme, rezervace výkonu zaniká. Vyhláška dále speciálně pro fotovoltaické elektrárny stanovuje maximální lhůty k připojení výrobny, které si mají žadatel a distributor ve smlouvě sjednat.[7] Zařízení do 30 kW instalovaného výkonu musí připojeny do 180 dnů a zařízení s výkonem větším do 1 roku ode dne uzavření smlouvy. Na rozdíl od předchozí úpravy bude prodloužení termínu připojení možné pouze ve zvlášť odůvodněných případech, kdy k připojení ve sjednaném termínu nedojde ani přes veškeré vynaložené úsilí žadatele z důvodů nezávisejících na jeho vůli.

Nahrazení vydání jednostranného stanoviska smluvním vztahem by mělo přenést větší podíl odpovědnosti na straně žadatele, který bude na základě smlouvy zavázán postupovat v souladu s předloženým harmonogramem a bude rovněž zavázán ke splnění termínu připojení uvedeného ve smlouvě.[8] Právě zmiňovaná lhůta k připojení by měla být hlavním motorem aktivity žadatele a měla by zabránit neustále prodlužovaným spekulativním rezervacím. Velikým otazníkem ovšem zůstává, zda jsou stanovené lhůty přiměřené. Zmíněných 180 dnů, resp. 1 rok, by mělo stačit pro obstarání všech potřebných povolení a stanovisek, uzavření smluv s dodavateli, výstavbu zařízení, jakož i pro samotné připojení. Řešením by mohla být smlouva o smlouvě budoucí, tu však vyhláška spojuje spíše se situacemi, kdy je nutno provést stavebně technická opatření v distribuční soustavě a nikoliv s nutností výstavby zařízení samotného. Nová vyhláška navíc nezdědila ustanovení předchozí úpravy, podle kterého se doba závaznosti stanoviska prodlužovala o dobu trvání územního nebo stavebního řízení. Uvedené lhůty se proto jeví, zejména u větších projektů, jako značně „šibeniční“ a pro investora nebezpečné, protože při jejich zmeškání se bude muset spoléhat na to, že toto zmeškání bude distributorem posouzeno jako vzniklé „nezávisle na jeho vůli“, a to za situace, kdy realizace jeho projektu bude nezvratitelně v plném proudu. Nejasnosti vyvolává i fakt, že vyhláška výslovně nestanovuje následky marného uplynutí zmíněných lhůt. Z povahy věci by zřejmě mohlo vyplývat, že v takovém případě rezervace kapacity zaniká. Zejména u rozestavěných projektů by se však takové řešení ukázalo jako nesmírné tvrdé. Tato otázka by tedy rozhodně měla být řešena v rezervačních smlouvách a bude zajímavé sledovat, jak k jejímu řešení přistoupí distributoři. Pro praxi lze pouze doporučit, aby o připojení žádali investoři s již skutečně připravenými projekty, u kterých bude možné takřka okamžitě po uzavření smlouvy o připojení započít s výstavbou. 

d)      Záloha na podíl na oprávněných nákladech

Žadatel byl povinen podílet se na nákladech připojení i podle dosavadní úpravy. Významnou změnou je ovšem nová povinnost žadatele uhradit zálohu na svůj podíl na oprávněných nákladech, a to ve značné výši 50 % z jejich celkové hodnoty (maximálně však 50 000 000 Kč). Zálohu je žadatel povinen uhradit do 15 dnů od uzavření smlouvy o připojení. Pokud tak neučiní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, distributor s ním ukončí smlouvu a rezervace výkonu zaniká.

Účel této změny je zřejmý – žadatel bude od počátku alespoň částečně hmotně zainteresován na úspěšné realizaci připojení. Částečně proto, že pokud rezervace výkonu propadne z důvodu nedodržení termínu připojení a distributorovi žádné oprávněné náklady nevzniknou, záloha bude muset být žadateli vrácena (jinak by se zřejmě jednalo o bezdůvodné obohacení). Nicméně skutečnost, že žadatel bude povinen složit hned po uzavření smlouvy o připojení mnohdy poměrně vysokou částku, zcela jistě napomůže zabránit mnohým spekulativním rezervacím.

e)      Přechodná ustanovení

Nabytí účinnosti nové vyhlášky se dotkne i kladných stanovisek vydaných podle dřívějších předpisů. Kladná stanoviska vydaná před účinností nové vyhlášky samozřejmě zůstávají v platnosti a nemění se ani doba jejich závaznosti. Pokud žadatel v době závaznosti stanoviska požádá o uzavření smlouvy o připojení, provozovatel distribuční nebo přenosové soustavy mu předloží návrh smlouvy, která ovšem bude muset být v souladu s novou vyhláškou, jakož i s dřívějším kladným stanoviskem. Žadatel tak pravděpodobně bude muset po uzavření smlouvy uhradit zmíněnou zálohu ve výši 50 % nákladů připojení. Doklady, které se k žádosti přikládají podle nové úpravy (územní informace, studie připojitelnosti) ovšem dodatečně předkládat nemusí. Dobu závaznosti stanoviska vydaného podle dřívější vyhlášky nebude možné prodloužit.

Na pozoru by se měli mít ti žadatelé, kterým byla prodloužena doba závaznosti stanoviska podle § 5 odst. 5 staré vyhlášky[9]. Článek II. odst. 4 vyhlášky č. 81/2010 Sb. k této situaci poněkud nejasně stanoví, že pokud prodloužená doba stanoviska trvá za účinnosti této (rozuměj nové) vyhlášky, žadatel požádá v době závaznosti, nejpozději však do 3 měsíců po nabytí účinnosti této vyhlášky, o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o připojení nebo návrh smlouvy o připojení v souladu s touto vyhláškou. I když toto ustanovení (zejména výraz „prodloužená doba stanoviska trvá za účinnosti této vyhlášky“) umožňuje různý výklad, z důvodu opatrnosti lze doporučit, aby žadatelé, kterým byla doba závaznosti stanoviska jakýmkoli způsobem prodloužena, nejpozději do konce července (pokud ovšem doba trvání jejich stanoviska neuplyne již dřív) požádali o uzavření smlouvy o připojení. A to nejen ti, kteří si dobu závaznosti prodloužili smluvně, ale i ti, kterým byla prodloužena automaticky z důvodu probíhajícího jiného řízení (viz znění § 5 odst. 5 v poznámce pod číslem 9). Nesplněním této povinnosti totiž rezervace výkonu zaniká.

Závěr

Rok 2010 bude pro podnikání v oblasti výroby solární energie zcela jistě přelomový. Nelze ovšem říci, že by shora nastíněné změny znamenaly konec solární energetiky v České republice. Spíše by podnikatelé nově vstupující do tohoto odvětví měli očekávat reálněji nastavené podmínky, které jim umožní dosahovat přiměřenějších výnosů srovnatelných s výnosy u jiných zdrojů obnovitelné energie a které umožní rozvoj fotovoltaiky i v dlouhodobější perspektivě. O této skutečnosti svědčí i fakt, že obě nastíněné legislativní změny, jak připravovaná novela zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, tak i změna vyhlášky o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, našly podporu i u České fotovoltaické průmyslové asociace sdružující výrobce solární energie. Z tohoto pojetí ovšem určitým způsobem vybočují již shora diskutované lhůty pro připojení zařízení ode dne uzavření příslušné smlouvy, které nová vyhláška předepisuje speciálně pro solární elektrárny. Tyto lhůty se zdají být vzhledem na posloupnost procesu uvádění nového zařízení do provozu nevyvážené a i vzhledem k omezené možnosti jejich prodloužení budou na investory klást značné nároky. Jak se tyto požadavky promítnou do praxe, ukáže až čas. Lze ovšem předpokládat, že nutně přinesou nové pojetí procesu realizace nových projektů, kdy žádost o připojení budou podávat investoři pro projekty po všech ostatních stránkách „předpřipravené“ a uzavření smlouvy o připojení bude, na rozdíl od dosavadní praxe, jedním z posledních kroků před začetím výstavby.    

Otázkou rovněž zůstává, kdy distributorské společnosti uvolní embargo na povolování připojování nových zdrojů. Zástupci společnosti ČEPS a.s. a ERÚ opakovaně prohlašují, že k uvolnění může dojít až po přijetí příslušných legislativních změn, sdělení konkrétního termínu se ovšem vyhýbají. Z logiky věci možno usuzovat, že obě zmíněné instituce budou usilovat o to, aby do konce letošního roku, kdy ještě platí štědré výkupní ceny, nebyly uvedeny do provozu žádné nové zdroje, pro které žadatelé nemají uděleno alespoň kladné stanovisko k připojení podle předchozí úpravy. Záviset bude jistě i na tom, jakým způsobem se nové podmínky připojování promítnou do celkového objemu rezervovaného výkonu (o kolik se zredukuje oněch astronomických 8000 MW) a kolik zařízení bude uvedeno do provozu v nejbližší době.

Mgr. Tomáš Fecák, advokátní koncipient  

Na Kocínce 210/3
160 00 Praha 6
Tel.: (+420) 257 314 111
Fax: (+420) 257 310 841

email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript  

[1] Zdroj: přednáška R. Krejcara, zástupce ERÚ, na konferenci Solární energie v ČR 2010 konané dne 17.3.2003 v Praze

[2] Poslanecký návrh novely zákona 180/2005, který byl předložen jako alternativa k vládnímu návrhu,  přicházel s jiným řešením. Podle něj by byl ERÚ oprávněn snižovat výkupní ceny až o 25%  ročně, a to bez ohledu na reálnou dosažitelnou návratnost. Tuto verzi ovšem poslanci neschválili.

[3] Pokud by se nová výkupní cena výrazně odchylovala od stávající a navíc by byla ohlášena na poslední chvíli, není vyloučeno, že by se na takovou změnu podmínek mohlo u rozpracovaných projektů hledět jako na poškození investice podle mezinárodního práva.

[4] Těmi jsou prokazatelný nedostatek kapacity zařízení pro distribuci, nebo ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy – viz §25 odst. 11 písm. a) energetického zákona

[5] I když v praxi byly distributory běžně vyžadovány také tzv. studie připojitelnosti, takový požadavek neměl pevnou oporu v zákoně ani ve vyhlášce

[6] Viz odůvodnění k návrhu vyhlášky o připojení k elektrizační soustavě

[7] Stojí za pozornost, že podle předchozí úpravy byly lhůty k připojení stanoveny jako minimální

[8] Viz odůvodnění k návrhu vyhlášky o připojení k elektrizační soustavě

[9] § 5 odst. 5 vyhlášky v znění účinném do 1.4.2010:

„Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy je stanoviskem vázán po dobu nejméně 180 kalendářních dnů ode dne odeslání stanoviska žadateli, pokud se žadatel s provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy nedohodnou jinak. Je-li během této doby zahájeno na návrh žadatele řízení o udělení autorizace podle energetického zákona, případně územní nebo stavební řízení podle stavebního zákona, prodlužuje se doba závaznosti stanoviska o dobu trvání takového řízení.“

Komentáře

Jméno *
Mail
WWW
Opište kód   

Přidat komentář