Evropský soudní dvůr (ESD) se v relativně nedávné době zabýval velice zajímavými  otázkami v případě C-232/09 Danosa.  ESD zde řešil otázku, zda vůbec, resp. za jakých podmínek, je možné odvolat z funkce těhotnou členku představenstva.

Lze tedy srhnout, že ESD se zabýval otázkou, nakolik je možno ochranářské mechanismy známé z odvětví pracovního práva aplikovat na vztah společnosti a jeho statutárního orgánu nebo jeho člena?

Předmět sporu, který vznikl v Lotyšsku spočíval v tom, že paní Dita Danosa byla jedinou členkou představenstva společnosti LKB Līzings SIA a valná hromada této společnosti ji, postupem dle lotyšského obchodního zákoníku, odvolala z funkce. Paní Danosa se proti takovému postupu společnosti bránila, a to zejména za pomoci tvrzení, že v době svého odvolání z funkce byla těhotná, a tedy jí přináleží obdobná ochrana jako těhotným zaměstnankyním.

Paní Danosa se konkrétně domáhala určení, že by měla být považována za zaměstnankyni ve smyslu čl. 10 směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) a tudíž se na ni vztahují i ochranné lhůty pro těhotné zaměstnankyně. Lotyšský soud se na ESD obrátil s dotazem, zda-li jsou členové statutárního orgánu kapitálové společnosti v postavení zaměstnance, jak jej vnímá Směrnice Rady  92/85/EHS a zda jsou se směrnicí slučitelné Lotyšské vnitrostátní právní předpisy, které dovolují propustit členku statutárního orgánu kapitálové společnosti bez jakýchkoliv omezení..

Rozhodnutí ESD:

ESD rozhodl tak, že pokud člen statutárního orgánu kapitálové společnosti je její nedílnou součástí a vykonává pro tuto společnost činnost, za kterou pobírá odměnu a zároveň ji po určitou dobu vykonává pod kontrolou nebo vedením jiného orgánu této společnosti, pak  je třeba na něj pohlížet jako na zaměstnance podle Směrnice Rady 92/85/EHS. Zároveň soud  konstatoval, že i kdyby dotyčná členka statutárního orgánu neměla postavení zaměstnance, zůstává skutečností, že se odvolání členky představenstva na základě těhotenství nebo důvodu založeném na tomto stavu může týkat pouze žen. Jedná se tedy o přímou diskriminaci na základě pohlaví, která je v rozporu s čl. 2 odst. 1 a 7 a čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002.

Relevantní části rozhodnutí:

1) Na členku statutárního orgánu kapitálové společnosti, která pro tuto společnost vykonává činnost a je její nedílnou součástí, je nutno pohlížet tak, že má postavení zaměstnankyně pro účely směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), pokud svou činnost po určitou dobu vykonává pod vedením nebo kontrolou jiného orgánu této společnost a pokud za tuto činnost pobírá odměnu (zvýrazněno autory). Předkládajícímu soudu přísluší provést nezbytné ověření skutkových okolností, aby bylo možné posoudit, zda je tomu tak ve sporu, který mu byl předložen.

2) Článek 10 směrnice 92/85 musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, o jakou jde v původním řízení a která umožňuje odvolání členky statutárního orgánu kapitálové společnosti bez omezení, pokud má dotyčná osoba postavení „těhotné zaměstnankyně“ ve smyslu této směrnice a pokud rozhodnutí o odvolání, které vůči ní bylo přijato, je založeno hlavně na jejím těhotenství. I kdyby dotyčná členka statutárního orgánu toto postavení neměla, zůstává nicméně skutečností, že se odvolání členky statutárního orgánu vykonávající takovou funkci, jaká je popsána ve věci v původním řízení, z důvodu těhotenství nebo z důvodu založeného hlavně na tomto stavu, může týkat pouze žen, a představuje tedy přímou diskriminaci na základě pohlaví, která je v rozporu s čl. 2 odst. 1 a 7 a čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002.

Závěr:

ESD tímto obsahově rozšířil pojem zaměstnanec a rozšířil pracovněprávní ochranu zaměstnanců i do obchodněprávních vztahů. Byť tato myšlenka zní docela hrozivě, tak je potřeba zdůraznit, že tyto závěry neplatí zcela bez dalšího. K tomu, aby členky představenstva požívali takové ochrany je nezbytné, aby byly naplněny podmínky, jak jsou vymezeny citovaném v rozhodnutí a soudu příslušného členského státu vždy „přísluší provést nezbytné ověření skutkových okolností, aby bylo možné posoudit, zda je tomu tak ve sporu, který mu byl předložen.“ Z uvedeného by tedy šlo dovozovat, že příslušný soud členského státu, musí na základě předložených skutkových tvrzení zkoumat, zda došlo k naplnění výše vymezených podmínek a rozhodovat pro každý případ individuálně.

Na druhé straně za poměrně nešťastný a možná ještě závažnější problém je možno považovat závěr formulovaný v druhém odstavci výše – „I kdyby dotyčná členka statutárního orgánu toto postavení neměla (postavení zaměstnankyně – doplněno autory), zůstává nicméně skutečností, že se odvolání členky statutárního orgánu vykonávající takovou funkci, jaká je popsána ve věci v původním řízení, z důvodu těhotenství nebo z důvodu založeného hlavně na tomto stavu, může týkat pouze žen, a představuje tedy přímou diskriminaci na základě pohlaví.“ ESD tímto dle našeho názoru otevřel cestu pro aplikaci pracovněprávních ochranných mechanismů i v situacích, kdy těhotná členka představenstva není v postavení zaměstnankyně ve smyslu Směrnice Rady 92/85/EHS, a to na základě směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy.

Samuel Král, právní asistent

Mgr. Ľuboš Fojtík, advokátní koncipient

Konečná & Šafář

Široká 36/5

110 00 Prague 1

Czech Republic

Tel.: +420 221 990 455 

E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

E-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Komentáře

Jméno *
Mail
WWW
Opište kód   

Přidat komentář