K možnosti smluvního stanovení fikce doručení

Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 14
NejhoršíNejlepší 
Články - Občanské právo
  
04.10.2010 07:35

smluvní fikce doručeníNení v praxi není ničím zvláštním, pokud smlouva uzavřená mezi stranami obsahuje ustanovení, které stanovuje fikci doručení určitého projevu vůle jednou smluvní stranou straně druhé, a to bez ohledu na to, zda k takovému doručení skutečně došlo. Zpravidla se jedná o ustanovení typu „jakákoli písemnost, která má být podle této smlouvy doručena druhé smluvní straně se považuje za doručenou nejpozději 3 den po jejím odeslání.“

Smluvními stranami bývá takováto formulace z různých důvodů a v zásadě bez větších problémů akceptována, nicméně dle našeho názoru jí lze považovat minimálně za spornou, a jak bude popsáno níže, tak obdobný názor sdílí také aktuální judikatura.

Problematika doručení projevu vůle je upravena zejména v § 45 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ“). Otázka doručení projevu vůle a možná modifikace tohoto pravidla, je zcela jistě jednou ze stěžejních zásad soukromého práva. Avšak dle našeho názoru není, ani základě smluvní volnosti, možné, aby byly zakládány, měněny a rušeny práva a povinnosti účastníků, na základě projevu vůle, který jim doručen nebyl, resp. který se vůbec nedostal do sféry jejich dispozice.

Ohledně otázky, kdy je jednostranný adresovaný právní úkon perfektní a účinný soudy České republiky judikují velmi ustáleně, přičemž pro názornost uvádíme rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32 Odo 442/2003, vyjadřující se k této otázce, neboť od tohoto rozhodnutí se judikatura dosud neodklonila. „Právní úkon není perfektní, nedošel-li adresovaný projev vůle jednajícího do sféry adresáta. Projev vůle adresátovi dojde v okamžiku, kdy se dostane do sféry jeho dispozice, tedy jakmile nabude adresát objektivní možnost seznámit se s obsahem projevu vůle. Od tohoto okamžiku je právní úkon pro jednající subjekt závazný a nelze jej jednostranně odvolat. To, aby se adresát seznámil s obsahem právního úkonu přitom není nezbytné; dostačuje, že měl objektivně možnost seznat jeho obsah“.

Jestliže zásilka adresovaná žalobci do místa bydliště či sídla je uložena na poště a adresát je o uložení zpraven oznámením, právní účinky nastanou vhozením oznámení o uložení zásilky do poštovní schránky adresáta, nejčastěji u fyzické osoby do její poštovní schránky a v případě právnické osoby do jejího zařízení pro přijímání pošty.[1]

Z výše uvedeným je tedy zcela v souladu, pokud si účastníci určitého smluvního vztahu upraví specifické pravidlo pro doručování, nebo jim vyhovující specifický režim. Jedná se například o sjednání kontaktní adresy nebo přiléhavěji kontaktní osoby, přičemž k doručení je účinné pokud dojde do uvedeného specifického místa, nebo uvedené osobě. V těchto konkrétních případech dochází k doručení do sféry dispozice adresáta i přes skutečnost, že se adresát s obsahem nemusel seznámit. Doručení do sféry dispozice adresáta dojde v tomto ohledu i za předpokladu, že není možno dále takto smluv(e)ně doručovat a adresát o této vadě nijak svého smluvního partnera neinformoval.

Na druhé straně ovšem Vrchní soud v Praze judikoval ve svém rozsudku ze dne 16.11.2009, sp. zn. 5 Cmo 161/2009, že „dohodou nelze platně stanovit nevyvratitelnou právní domněnku ani fikci, že určitá zpráva obsahující právní úkon platí za doručenou pouze na základě jejího odeslání, aniž došla do sféry příjemce zprávy“.

S ohledem na uvedené tedy není možné považovat za platné smluvní ujednání a z něj plynoucí případné právní účinky, kde dochází k doručení v momentu předání přepravci, resp. poštovní službě. Za předpokladu, že by uvedené ujednání bylo platné, docházelo by k doručení (a tímto k možnosti založení, změně či zrušení práv a povinností účastníků) i za podmínky, že přepravce vůbec uvedený dokument nedoručí (úmyslně či nedbalostí) nebo např. zanikne-li dokument vlivem vis maior.

S ohledem na to, že doručení je dle našeho názoru otázkou spíše faktickou a nikoli právní, bude pro  určení, zda adresovaný projev vůle je účinný nebo ne, nezbytné nejprve zodpovědět otázku, zda projev vůle byl řádně doručen do sféry dispozice adresáta, a to bez ohledu na příslušná smluvní ujednání.

 

Mgr. Martin Šimek, advokátní koncipient

Mgr. Ľuboš Fojtík, advokátní koncipient

konečná & Šafář, advokátní kancelář

Konečná & Šafář

Široká 36/5

110 00 Prague 1

Czech Republic

Tel.: +420 221 990 455

www.konecna-safar.com

 

  


 

[1] Nejvyšší soud ČR sdílí o účincích  doručení písemného právního úkonu adresátovi hmotněprávního projevu vůle názor s konstantní literaturou a právní naukou, jak je vyložena k ust. § 45 odst. 1 o.z. např. v Komentáři k občanskému zákoníku autorů Jehličky, Švestky, Škárové a kol., C.H. Beck (odkazováno na 6. vydání) nebo z učebnice Občanské právo hmotné, svazek I. , autorů Knappové, Švestky a kol., ASPI, 2002, str. 124,125,149.

 

Komentáře

Jméno *
Mail
WWW
Opište kód   
Přidat komentář
 

Reklama

 

Partneři portálu

Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner
Banner

Aktuálně

elaw.cz na FacebookuPříznivci našeho právního portálu mohou nově najít skupinu eLAW.cz|právní portál také na sociální síti Facebook. Členové budou pravidelně informováni o novinkách, případně akcích pořádaných právním portálem eLAW.cz. Odkaz na tuto skupinu je nově přidán také do postranního menu mezi užitečné odkazy.

 

Zasílání novinek

Máte-li zájem o zasílání pravidelných newslettrů, zaregistrujte se prosím



Banner
reklama