Na následujících řádcích se budeme věnovat posouzení některých otázek týkajících se dohody o srážkách ze mzdy, a to zejména v souvislosti se zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, v platném znění (dále jen „ObčZ“) a se zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem v platném znění (dále jen „OSŘ“). Předmětem tohoto příspěvku je zejména nástin řešení situace, ve které plátce mzdy odmítá dostát své zákonné povinnosti a srážky ze mzdy provádět.

Povinnosti plátce mzdy

§ 551 odst.1 ObčZ stanoví, že uspokojení pohledávky lze zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy, přičemž srážky ze mzdy nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí.

Dohoda o srážkách ze mzdy tedy je dohodou mezi dlužníkem a věřitelem, plátce mzdy není účastníkem takovéto dohody. Uzavřením dohody o srážkách ze mzdy vzniká věřiteli právo, aby po splatnosti pohledávky byly prováděny srážky ze mzdy dlužníka. § 551 odst. 2 ObčZ stanoví, že proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda o srážkách ze mzdy předložena. Účinnost dohody tudíž nastává okamžikem, kdy je tato dohoda předložena plátci mzdy dlužníka. Plátce mzdy je pak povinen provádět srážky podle takovéto dohody a vyplácet je věřiteli, a to až do úplného uspokojení věřitele. Plátce mzdy navíc musí dbát na to, aby tyto srážky nečinily více, než je zákonem připuštěno a např. při poklesu mzdy dlužníka je v odpovídajícím rozsahu snížit. Jednostranný příkaz dlužníka svému zaměstnavateli, aby za něj zprostředkoval platbu věřiteli, nenahrazuje písemnou dohodu podle § 551 odst. 1 ObčZ.

Z uvedeného tedy vyplývá, že byla-li prokazatelně plátci mzdy doručena dohoda mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy, a za předpokladu, že tato má veškeré náležitosti, pak je tato dohoda účinná okamžikem, kdy byla plátci mzdy doručena. Plátce mzdy je pak, v souladu s občanským zákoníkem, povinen srážky ze mzdy dlužníka provádět, s omezením stanoveným v § 551 odst.1 ObčZ., tedy, že výše srážek ze mzdy nesmí být vyšší než srážky ze mzdy stanovené při výkonu rozhodnutí.

V případě, že by dlužník byl zaměstnán u plátce mzdy, který odmítá provádět srážky ze mzdy, žalobou na splnění povinnosti, by dle našeho názoru bylo možné po plátci mzdy požadovat splnění jeho zákonné povinnosti - tedy předmětné srážky ze mzdy provádět.

Obecná odpovědnost plátce mzdy za škodu způsobenou věřiteli či dlužníkovi zaviněným porušením povinností vyloučena v tomto případě není a náhradu škody lze tedy od plátce mzdy za standardních podmínek vymáhat.

Z uvedeného tedy vyplývá, že na plátci mzdy je možno požadovat, aby plnil svou zákonnou povinnost a prováděl srážky ze mzdy. Jelikož se na plátce mzdy vztahuje i obecná odpovědnost za škodu, je možné po něm požadovat i náhradu škody, a to v případě vzniku škody v příčinné souvislosti s porušením své zákonné povinnosti k provádění srážek ze mzdy.

Jakou výši škody je možno požadovat?

Jak vyplývá z ustanovení ObčZ, která se týkají náhrady škody, poškozenému se dle § 442 odst.1 ObčZ hradí skutečná škoda a ušlý zisk.

Skutečnou škodu se rozumí taková újma, která spočívá ve zmenšení majetku poškozeného a reprezentující majetkové hodnoty, které bylo nutné vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu. Skutečná škoda se zásadně hradí v plném rozsahu. Ušlý zisk je pak újmou spočívající v tom, že u poškozeného nedošlo v důsledku škodní události k rozmnožení majetkových hodnot, jak se dalo s ohledem na pravidelný běh věcí očekávat.

Výše náhrady škody, kterou je možné požadovat na zaměstnavateli bude záviset na rozsahu, v jakém věřitel nebyl uspokojený dlužníkem v důsledku opomenutí povinnosti zaměstnavatele vykonávat srážky se mzdy, přestože mu byla prokazatelně doručena platná dohoda mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy.

Tedy v případě, že věřitel nebyl uspokojený v celém rozsahu dlužníkem, výše náhrady škody, kterou je možné požadovat na zaměstnavateli se bude odvíjet od rozdílu celkové výše pohledávky za dlužníkem, zajištěné srážkami se mzdy, a rozsahu v jakém byl věřitel dlužníkem uspokojený, ale pouze za předpokladu, že tato škoda jde k tíži zaměstnavatele a vznikla v příčinné souvislosti nečinnosti plátce mzdy vykonávat předmětné srážky.

Mgr. Ľuboš Fojtík, advokátní koncipient

KONEČNÁ & ŠAFÁŘ

Široká 36/5

110 00 Prague 1

Czech Republic

Tel.: +420 221 990 455

Fax: +420 221 990 450

www.konecna-safar.com

Komentáře

Jméno *
Mail
WWW
Opište kód   

Přidat komentář