Ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovalo na základě zmocnění v § 105 odst. 7 zákoníku práce návrh nařízení vlády, které má nahradit nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, vydané ještě podle zákoníku práce z roku 1965. Nové nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu (dále jen „Nařízení“) bylo vyhlášeno dne 18. června 2010 ve Sbírce zákonů pod číslem 201/2010 Sb., účinnosti nabude 1. ledna 2011.

Základní cíle Nařízení

Cílem Nařízení je vytvořit systém evidence pracovních úrazů, opírající se o knihu úrazů a záznam o úrazu a o ohlášení pracovního úrazu tak, aby byla zajištěna informovanost příslušných orgánů a institucí o vzniklé události a aby byl vytvořen uspokojivý podklad pro statistická sledování pracovních úrazů. Nařízení má v souladu s právem Evropské unie zpřesnit statistická sledování úrazů vzniklých na pracovišti a umožnit přesněji analyzovat jejich výskyt, příčiny a zdroje jejich vzniku, jakož i skutečnosti, které nastaly, resp. byly zjištěny poté, co byl záznam o úrazu odeslán. Stanoví obligatorní náležitosti knihy úrazů a odstraňuje nedostatky některých dosavadních ustanovení, které neodpovídají platnému právnímu řádu či potřebám praxe.

Kniha úrazů – snížení administrativní zátěže

Základní povinnou evidencí veškerých úrazů u zaměstnavatele zůstane i dle Nařízení  kniha úrazů. Nově ji však zaměstnavatelé budou moci vést i jen v elektronické podobě. Nařízení navíc taxativně vyjmenovává, jaké informace musí zaměstnavatelé v knize uvést. Dle současné úpravy musí kniha úrazů obsahovat všechny údaje, které jsou stanoveny pro záznam o úrazu, tedy podstatně více informací než podle nové úpravy. Celkově tedy dojde v této oblasti ke snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů.

Nově bude i výslovně řešena dosud problematická situace, kdy k úrazu dojde u jiného zaměstnavatele, ke kterému byl zaměstnanec svým zaměstnavatelem vyslán nebo ke kterému jej dočasně přidělila agentura práce. V takovém případě provedou zápis do knihy úrazů jak zaměstnavatel (uživatel v případě agenturního zaměstnávání), u kterého k úrazu došlo, tak i zaměstnavatel, u něhož  je zaměstnanec v pracovním vztahu. Podle § 105 odst. 1 zákoníku práce totiž objasnění příčin a okolností vzniku úrazu přísluší zaměstnavateli (uživateli v případě agenturního zaměstnávání), u něhož k úrazu došlo. Zákoník práce tomuto zaměstnavateli ukládá i další povinnosti, mimo jiné i bez zbytečného odkladu informovat zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, který další relevantní kroky, např. vyhotovení záznamu o úrazu či ohlášení pracovního úrazu, provede již sám.

Záznam o úrazu

Pokud byla pracovním úrazem způsobena pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny nebo pokud došlo ke smrti zaměstnance, dalším krokem zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance je sepsání záznamu o úrazu. Záznam je zaměstnavatel povinen sepsat neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Příloha Nařízení obsahuje vzor formuláře „Záznam o úrazu“, ve kterém jsou oproti současné úpravě doplněny či upraveny některé potřebné údaje, jako je IČ zaměstnavatele, klasifikace činností dle CZ NACE (nikoli v současnosti již překonaného OKEČ), druh práce zaměstnance dle KZAM, údaj zda jde o zaměstnance agentury práce atd.

I záznam o úrazu bude nově možné vyhotovit elektronicky (elektronické formuláře budou zpřístupněny na webových stránkách MPSV) a rovněž jej elektronicky zaslat příslušným orgánům. Za pozitivní změnu pro zaměstnavatele lze jistě považovat i doplnění pokynů k vyhotovení záznamu o úrazu, které mají příslušným osobám pomoci při jeho vyplňování. Záznamy se budou příslušným orgánům i nadále souhrnně zasílat jednou měsíčně, a to do 5. dne následujícího měsíce. V původním návrhu se počítalo s 5. pracovním dnem následujícího měsíce, z konečného znění však byla tato změna vypuštěna. Výjimkou z výše uvedeného zůstávají i nadále smrtelné úrazy, při kterých se záznam zasílá do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o takovém úrazu dozvěděl.

Hlášení změn

Zcela novou povinností pro zaměstnavatele bude sepisování a zasílání záznamu i o některých skutečnostech, které budou známé až dodatečně po zaslání záznamu o úrazu. Jedná se o situace, kdy:

­-   hospitalizace zaměstnance po zaslání záznamu přesáhla 5 dnů,

­-   dočasná pracovní neschopnost zaměstnance v důsledku úrazu byla ukončena po odeslání záznamu,

­-   zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel, nebo

­-   došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn.

Pro tyto účely bude sloužit nový formulář „Záznam o úrazu – hlášení změn“, jehož vzor je rovněž obsažen v příloze Nařízení. Zaměstnavatelé jej budou vyplňovat a zasílat subjektům, kterým se zasílá záznam o úrazu, opět nejpozději do 5. dne následujícího měsíce.

JUDr. Nataša Randlová, advokát

Barbora Suchá, právní asistent

Randl Partners

City Tower

Hvězdova 1716/2b

140 78 Praha 4

Česká republika / Czech Republic

tel:  +420 222 755 311

fax: +420 239 017 574

www.randls.com

Komentáře

Jméno *
Mail
WWW
Opište kód   

Přidat komentář