Dne 21. května 2010 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn pod č. 152/2010 zákon, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon novelizuje obchodní zákoník v oblasti práva nekalé soutěže a je zacílen zejména na ochranu dotčených subjektů vůči jednáním tzv. „katalogových společností“.

Novela se promítá mimo jiné do novelizovaného znění tzv. generální klauzule nekalé soutěže (§ 44 odst. 1 věta první) a rozšíření ustanovení § 46 upravujícího problematiku klamavého označení zboží a služeb o nový odst. 5 reagující právě na výše zmíněnou problematiku „katalogových podvodů“.

Nyní blíže ke konkrétním změnám.

Generální klauzule nekalé soutěže (§44 odst. 1 obch. zák.) nově zní:

„(1) Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům. Nekalá soutěž se zakazuje.“

Z tučně zvýrazněných pasáží je patrné, že působnost generální klauzule byla rozšířena co do věcné působnosti i na tzv. „hospodářský styk“, co do působnosti osobní pak na „(další) zákazníky“.

Zákonodárce k této změně přikročil ve snaze „rozšířit dopad ustanovení týkajících se prostředků ochrany proti nekalosoutěžním praktikám i na obecněji pojatý subjekt – zákazníka – když pod tuto kategorii spadají i subjekty, kteří nejsou podnikatelé, event. podnikatelé jsou, ale mezi “katalogovou společností” a takovým subjektem neexistuje soutěžní vztah“.[1]

V obdobném duchu se dále nese i shodné rozšíření působnosti u ustanovení § 45 odst. 1 obchodního zákoníku upravujícího klamavou reklamu, jehož odst. 1 bude nově znít:

„(1) Klamavou reklamou je šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku prospěch na úkor jiných soutěžitelů, spotřebitelů nebo dalších zákazníků.“

Zcela nově je pak v rámci právní úpravy regulace nekalé soutěže rozšířeno ustanovení § 46 dopadající na klamavé označení zboží a služeb. Tento paragraf bude nyní rozšířen o nový odstavec 5 upravující právě klíčovou problematiku postupu „katalogových společností“, v důsledku jejichž činnosti byla celá tato novela iniciována.

Nový § 46 odst. 5 zní:

“(5) Inzerce v rámci podnikatelské činnosti a pro účely hospodářského styku, která nabízí registraci v katalozích, jako jsou zejména telefonní a jiné seznamy, prostřednictvím platebního formuláře, složenky, faktury, nabídky opravy nebo jiným podobným způsobem, musí obsahovat jednoznačně a zřetelně vyjádřenou informaci, že tato inzerce je výlučně nabídkou na uzavření smlouvy. To platí přiměřeně i pro přímou nabídku takové registrace.”

Dle zákonodárce má právě nový § 46 odst. 5 být součástí „komplexní reakce na stále se zvyšující počet obětí tzv. katalogových podvodů, kdy s využitím…jednání zaměřeného primárně na hromadné a systémové uvádění hospodářských subjektů v omyl, dochází k nezamýšleným registracím v katalozích … za cenu, která mnohonásobně převyšuje cenu obvyklou za služby obdobného charakteru a z jejichž podstaty přitom zřetelně vyplývá, že by je nikdo průměrně rozumný nikdy nemohl vědomě uzavřít…“ Zároveň zákonodárce v důvodové zprávě zdůraznil, že mezi „oběti“ výše nastíněného jednání patří i subjekty veřejného práva, např. Policejní prezídium, nemocnice či divadla.

V důvodové zprávě se též objevuje „obhajoba“ zvolené podoby novely § 46 odst. 5 v její nakonec schválené poměrně kauzální podobě, a to především s odkazem na bující rozvoj tohoto druhu nekalosoutěžního jednání na našem území ve spojení s absencí zkušeností a judikatury na toto téma. Zároveň je úzce vymezený druh nově nekalosoutěžního jednání zákonodárcem odůvodněn tak, že všechny postupy s cílem „katalogového podvodu“ fungují na obdobném principu a jsou vtěleny do podoby jedné konkrétní praktiky, tudíž větší abstrakce a obecnost při vymezování této skutkové podstaty nebyla na místě.

Obratem je však nutno zdůraznit, že i když zákonodárce poukazuje na doporučení Evropského parlamentu, aby byla do našeho právního řádu přejata osvědčená formulace užitá v rakouském zákoně o nekalých obchodních praktikách (Bundesgesetz gegen den unlauteren Wettbewerb - UWG) a právě tím odůvodňuje vysoký stupeň kazuistiky použité formulace vymezení této skutkové podstaty, lze mu rozhodně vytknout, že se rakouské úpravy nedržel doslovně (viz § 28a. odst. (1) UWG, jenž stanoví: „je zakázáno v obchodním styku a pro účely hospodářské soutěže propagovat registraci v seznamech jako např. odvětvových registrech, telefonních seznamech či jiných registrech formou platebních formulářů, složenek, účtenek, nabídek opravy a podobných či tuto registraci nabízí obdobným způsobem, aniž by přiměřeně srozumitelně a jednoznačně a také graficky jasně poukázal na to, že se jedná výlučně o návrh smlouvy.“)

Nakonec byla v průběhu legislativního procesu do novely po projednání v ústavně právním výboru poslanecké sněmovny připojena ještě dvě další ustanovení. Prvním z nich je ustanovení technické povahy, v jehož důsledku dochází k rozšíření výlučné pravomoci českého soudu. Do jeho rozhodovací pravomoci nově budou spadat všechny spory o nekalých soutěžích, a to i tehdy, pokud byla mezi českou a zahraniční osobou uzavřena dohoda, podle níž by měl rozhodovat cizozemský soud nebo jiný cizozemský orgán.

Nová věta druhá § 43 odst. 2 zní: „Ochranu proti nekalé soutěži poskytuje české osobě český soud nebo jiný český orgán i tehdy, pokud byla mezi českou a zahraniční osobou uzavřena dohoda, podle níž by měl rozhodovat cizozemský soud nebo jiný cizozemský orgán.“

Druhým ustanovením, které k novele přidal ústavně právní výbor je zcela nový § 55, který rozšiřuje plejádu prostředků ochrany proti nekalé soutěži.

Jeho dikce zní: „Smlouva, její část nebo její jednotlivé ustanovení, při jejímž uzavření byl porušen zákaz nekalé soutěže (§ 44 až 52), je od počátku neplatná.“.

K významu a přínosům novely

O faktickém významu této novely obchodního zákoníku byly již v průběhu jejího schvalování vedeny rozsáhlé debaty. Všechny zainteresované osoby si byly vědomy, že v České republice dochází k bujení tzv. katalogových podvodů a že je za tuto skutečnost Česká republika markantně kritizována Evropským parlamentem, ovšem forma a obsah navrhovaného řešení nastalé situace již vzbuzoval řadu rozpaků.

Jako první své nesouhlasné stanovisko k této podobě novely vyslovila vláda ve svém stanovisku k návrhu. Ta konstatovala, že tento návrh neřeší uspokojivě podstatu „katalogových podvodů“ a že nezvyšuje výrazným způsobem míru právní ochrany osob oproti současné právní úpravě obchodního zákoníku. Dále se vláda ohradila i vůči tomu, že v návrhu zcela absentoval dosud používaný pojem „spotřebitel“ a tento byl plně nahrazen jen pojmem „zákazník“, což by dle vlády způsobilo pouze výkladové potíže bez jakéhokoli přínosu pro praxi.[2]

K negativnímu stanovisku se dále připojila i ministryně spravedlnosti a někteří poslanci, kteří novelu označili za zbytečnou a zaplavující právní řád nadbytečným, ničím neobohacujícím ustanovením.

I autorka si dovoluje vyjádřit své rozpaky nad touto novelou, když dle jejího názoru zavedení nových pojmů „hospodářský styk“ a „zákazník“ je nekoncepční, a to zejména s ohledem na vývoj tuzemské judikatury, která dosud užívané a zavedené pojmy hospodářská soutěž a spotřebitel a soutěžitel vykládá poměrně široce a mimo jiné již dospěla i k závěru, že ustanovení o nekalé soutěži dopadají i na subjekty, které vůči sobě nejsou přímo soutěžiteli. Ani z důvodové zprávy k novele pak není patrné, v čem je pojem „zákazník“ obecnější  než judikaturou již precizovaný široce pojatý pojem „spotřebitel“. Zavádění nových pojmů zde tedy autorka nepovažuje ani za nezbytné, ani za smysluplné.

Za rozporuplné považuje autorka též nové ustanovení § 55, které bez dalšího činí od počátku neplatnými veškeré smlouvy či jejich jednotlivá ustanovení, které byly uzavřeny v rozporu se zákazem nekalé soutěže. Jde opět spíše o proklamaci, jejíž praktický přesah je dle autorky sporný (spotřebitelé byli a jsou chráněni celou řadou jiných zákonných ustanovení, na ostatní „nespotřebitelské“ případy je možné aplikovat též § 39 obč. z.) a jde dle názoru autorky proti tendenci patrné v české judikatuře. Ta totiž v poslední době směřuje v oblasti práva nekalé soutěže (zejména v oblasti úpravy vztahů mezi spotřebiteli a soutěžiteli) konečně k vítanému nazírání na „běžného spotřebitele“ jako na osobu obezřetnou, která nabídky smluv pečlivě čte, ověřuje podmínky a bere přitom v úvahu i nabídky více soutěžitelů, nevychází při vlastních smluvních jednáních a pouze z reklamních sloganů a inzerátů, je si dobře vědoma rovněž i nutnosti seznámit se se smluvními podmínkami vztahu, do něhož vstupuje…(viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2749/2008). Ve vztahu k této judikatuře je pak nový § 55 v jisté tenzi, neboť do jisté míry snahy o nepodcenění nepodnikatelů opět „sráží“ bezpodmínečnou neplatností vadných smluv ex tunc a naopak výše uvedená judikatura svým užším pojetím toho, co je jednáním v nekalé soutěži (zejména v oblasti smluvních vyjednávání a smluvních podmínek) možnost aplikace § 55 poměrně významně omezuje.

Konečný verdikt, zda je dotčená novela obchodního zákoníku změnou prospěšnou, však vysloví až právní praxe a judikatura.

Na úplný závěr již zbývá jen dodat, že tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2010.

Mgr. et Bc. Hana Hendrychová, advokátní koncipientka

Advokátní kancelář Vych & Partners

Lazarská 11/6

120 00 Praha 2

tel: +420 222 517 466, +420 222 517 477, fax: +420 222 517 478

mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

[1] Viz důvodová zpráva k zákonu č. 152/2010 Sb.

[2] V návaznosti na toto stanovisko vlády byl pojem „spotřebitel“ opět do právní úpravy vrácen.

Komentáře

Mgr. David Ondrejkovič

+1

 

 

Rád bych z pozice člověka, který byl od samého počátku přítomen legislativnímu procesu přijímání zákona č. 152/2010 Sb., ve stručnosti doplnil některé podstatné informace, které mohly povrchnímu posuzovateli uniknout:


K pojmům "zákazník" a "hospodářský styk"

Navržená úprava je téměř doslovně opsána přímo z vládního návrhu velké novely Občanského zákoníku (sněmovní tisk č. 835, Oddíl II, § 2837 a následující - viz zde: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=835&CT1=0). Návrh, kterým se změnil Obchodní zákoník tak fakticky v tomto ohledu předem kompatibilizuje obě tyto normy. Nutno podotknout, že stanovisko vlády se z tohoto pohledu dnes jeví jako poněkud schizofrenní.

Pojem „zákazník“ je pochopitelně obecnější a je nezbytné se zamýšlet nad tím, KDY a KDE má smysl adresně v zákoně jmenovat „spotřebitele“ (tedy fyzické osoby, nepodnikající právnické osoby a podnikatele, kteří nejednají v rámci svého podnikání), kdy „soutěžitele“ (tedy podnikatele ve stejném oboru). Naopak v dosavadní úpravě je pojmenování „soutěžitel“ velmi nejasné a nelze mu podle některých výkladů (zhusta využívaných katalogovými podvodníky) přiřadit například podnikatele v jiném oboru, čehož právě katalogové firmy zneužívají) a kdy je vhodné použít obecného pojmu zákazník (tedy obecně strana nakupující).

Zásadním důvodem, proč demokratické právo rozlišuje mezi spotřebitelem a těmi, kteří naplňují spotřebitelskou poptávku je to, že by jinak nebylo možné vytvořit a provozovat předpisy na ochranu spotřebitele, pokud by mezi těmito dvěma skupinami nebylo možno rozlišit.

Taktéž hospodářská soutěž bývá vykládána jako soutěž mezi dvěma či více podnikajícími subjekty ve stejném či příbuzném oboru. Proto i ona vládní novela Občanského zákoníku, ze které zákon č. 152/2010 Sb. čerpá nahrazuje v některých ustanoveních pojem hospodářská soutěž obecnějším (nadřízeným) pojmem „hospodářský styk“.

Současné znění umožňuje právní výklad v tom smyslu, že osoba podnikající v jiném oboru než ona nepoctivá katalogová společnost není ani soutěžitelem, ani spotřebitelem, a nemůže se tedy proti nekalé soutěži nijak bránit.

Proto se ukazuje jako nezbytné uvádět výslovně spotřebitele či soutěžitele v zákoně tam, kde je to z hlediska logiky tohoto zákona potřebné a tam kde to potřebné není lze uvádět obecnější (nadřízený) pojem „zákazník“. V tomto smyslu se ubírají i úvahy v Evropském parlamentu, jak naznačuje Zpráva EP o nepoctivých katalogových firmách a související parlamentní rozprava z 20.5.2008.

Analogicky platí totéž i ohledně obecnějšího pojmu „hospodářský styk“.


K negativnímu stanovisku ministryně spravedlnosti a některých poslanců

Paní ministryně spravedlnosti se k návrhu zákona považovala za nutné vyjádřit hned dvakrát - poprvé dne dne 3. února 2010, kdy během prvního čtení návrhu novely Obchodního zákoníku v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (sněmovní tisk 990) vyslovila tuto větu (doslovný přepis ze stenozáznamu Poslanecké sněmovny): "praxe si s tím, co si návrh klade za úkol, totiž bojovat s nekalými praktikami katalogových společností, s tímto problémem, už poradila a nekalé praktiky jsou trestně stíhány a katalogové firmy jsou sankcionovány za toto jednání."

Podruhé se paní ministryně k návrhu zákona vyjádřila dne 19. března 2010, kdy při třetím čtení uvedeného návrhu vyslovila následující větu (doslovný přepis ze stenozáznamu Poslanecké sněmovny): „...jde o zbytečný zákon a judikatura a soudní praxe už dospěla k nástrojům, jakými tento problém řešit."

Její výroky jsou bohužel prokazatelně NEPRAVDIVÉ!

Není nám známo, že by doposud v ČR byl management jakékoli podvodné katalogové firmy za zcela evidentně úmyslné oklamání tisíců lidí vystaven trestnímu stíhání, ačkoli po takovém případu již několik let opravdu intenzivně pátráme.

Judikatura ani soudní praxe v žádném případě NEDOSPĚLA k nástrojům, jakými tento problém řešit. Dosavadní přehled pravomocných rozsudků v těchto věcech jsou v souhrnu spíše mírně ve prospěch podvodných katalogových firem a i jeden z největších odpůrců nového zákona - poslanec Marek Benda - sám tyto rozsudky (ve prospěch podvodných katalogových firem) označil za rozsudky v rozporu se zdravým rozumem.

Poslední – doposud nepravomocný rozsudek je absurdní zvláště tím, že jej podvodná katalogová firma vyhrála ještě 22. prosince 2009 a to doslova ze švýcarské vyšetřovací vazby, přičemž již od srpna 2009 je v důsledku svých nekalých praktik v likvidaci. Jedná se přitom o jednu z mediálně nejznámějších podvodných katalogových firem.


K novému ustanovení § 55

Katalogové podvody nejsou připravovány žádnými prosťáčky, ale konsorcii právních specialistů, která se pečlivou přípravou na konkrétní legislativní podmínky daného státu zabývají mnoho měsíců. Jejich cílem je právě nalezení způsobu obejití zákona a vytvoření právně pozitivistických konstrukcí, které následně umožní státním úředníkům „být z obliga“, aniž by tyto podvodníky jakkoli postihli.

Je více než jasné, že tato novela není žádným "vypínačem", který by problém vyřešil ze dne na den - v Rakousku trvalo 7 let, než se to podařilo - jde však primárně o to, že katalogové podvody jsou pečlivě připraveny specializovanými konsorcii advokátů a spočívají především v jednání IM FRAUDEM LEGIS - tedy obcházení zákona, což je postup, kdy se někdo chová podle práva, ale tak, aby záměrně dosáhl výsledku právní normou nepředvídaného a nežádoucího (srov. II. ÚS 119/01, Sb. n. u. ÚS, svazek č. 30, nález č. 47, str. 9). To je přesně to, co obecné zákony a české soudy umožňují katalogovým podvodníkům již nejméně od počátku tohoto století a žádná jiná náprava prozatím není na dohled.

Předkládaná novela vzhledem k výše uvedeným okolnostem významně posiluje postavení obětí před soudem, posiluje tím jejich vůli bránit se klamavým praktikám a tím pádem má obrovský potenciál výrazně snížit zisky a tím i motivaci podvodných katalogových firem pro „podnikání“ v ČR. Díky tomu může ušetřit významné finanční prostředky tisícům drobných podnikatelů, kteří jsou nejčastějším cílem aktivit podvodných katalogových firem.


K obezřetnosti spotřebitelů i podnikatelů

Představa o tom, že když někdo pracuje na vlastní účet (typickou obětí katalogových podvodníků je právě OSVČ) je snad z toho titulu sám o sobě nějakým právním expertem nebo má někoho takového k neomezené dispozici, a proto nemůže dělat jednoduché administrativní chyby stejného typu jako spotřebitel - je nesmysl a každý, kdo něčemu takovému věří je buď pokrytec, ignorant obecných lidských vlastností a schopností, případně prosťáček bez nároku na to, aby jeho názory bral někdo vážně.

Představa, že tzv. podnikatelé (tedy převážně OSVČ) mají lepší "právní intelekt" než většina obyvatelstva je snad něco, co je známo pouze z románů éry Charlese Dickense a snad jen úředník odkojený komunistickými bludy o podstatě kapitalismu by uvěřil takovému nesmyslu – bohužel právě takovýto přístup je v ČR na rozdíl od vyspělých zemí Evropy velmi častý.

V rozvinutém světě v průměru spadá 25 až 30% obyvatelstva do kategorie samostatně výdělečně činné nebo obchodní. Opravdu někdo očekává, že uvěříme tomu, že tak velká část společnosti netrpí stejnými lidskými slabostmi jako zbytek obyvatelstva - navíc pokud pokud časový tlak na samostatně výdělečně činné osoby je v průměru mnohem větší než na člověka v zaměstnání?

Kromě toho, argument typu "nedostatečné pozornosti při podpisu" nikdy zohledňuje nejdůležitější prvek z této otázky - tedy naprosto profesionální snaha útočníka uvést někoho v omyl za účelem získání jeho podpisu, která je nezpochybnitelně prokázána tím, že 100% takto získaných "zákazníků" potvrzuje, že jejich registrace nebyla v žádném případě zamýšlená.

Tento přístup zcela ignoruje marketing a dělá z lidí stroje – marketing jako určitý soubor postupů a poznatků z mnoha vědních oborů (zejména psychologie) by vůbec nemohl existovat, pokud by šlo v případě této námitky o pravdivé tvrzení! Dotyčné formuláře přitom důsledně zakrývají svůj pravý účel a bývají vytvářeny právě specialisty na marketing.

Argumentace ve stylu "měli si to přečíst - bylo to tam napsáno" je však zejména na stejné úrovni jako když se kapsář v MHD dovolává své beztrestnosti s tím, že bylo přeci v tramvaji řádně vylepeno upozornění „POZOR NA KAPESNÍ ZLODĚJE“, které si okradený mohl přečíst.

Je nanejvýš nemravné připouštět, že podvádět je v podstatě dovoleno, když je podvodník dostatečně šikovný - je mi osobně velmi líto, že je tento přístup rozšířen zejména mezi některými advokáty.

Je též nutno odmítnout rady těch, kteří mají vždy a na všechno odpověď a nabízejí řešení, avšak při poskytování svých hraběcích rad opomíjejí realitu (realitu běžného života normálního člověka, kterou nikdy na vlastní kůži nezažili) a pohybují se ve světě teorií, natož aby dokázali přihlédnout ke složitosti situace, v níž se dotčený ocitne.



Ke kazuističnosti úpravy

Drobné formulační úpravy, které odlišují přijatý zákon od rakouského a švýcarského originálu (UWG) vznikly ve druhém čtení právě s cílem poněkud zmírnit ostrou kazuističnost originální předlohy.

Návrh změny tohoto zákona byl z tohoto pohledu podpořen na jednání Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny i profesorem JUDr. Petrem Hajnem, DrSc., kterého osobně považuji za jednu z největších autorit v oboru nekalé soutěže a kterého autorka článku z dob svých studií patrně dobře zná. Pan profesor se k námitkám tohoto typu vyjádřil s nadsázkou v tom smyslu, že by samozřejmě ideální bylo, pokud by existoval jeden jediný zákon ve znění: "Každý je povinen chovat se slušně". Zároveň dodal, že moderní evropské právo jde sice cestou vyšší obecnosti v globálním měřítku, avšak v určitých "neuralgických" bodech se vyšší kazuističnosti nevyhýbá.



Závěr:

Videoáznam z projednávání v Poslanecké sněmovně najdete zde: http://cid-8d9dc4d6dc0d1dea.skydrive.live.com/self.aspx/Ve%c5%99ejn%c3%a9/Projedn%c3%a1v%c3%a1n%c3%ad%20z%c3%a1kona%20v%20parlamentu/vlc-record-2010-03-19-09h47m34s-Video%20vys%c3%adl%c3%a1n%c3%ad%20PSP-.asf

Stenoprotokoly zde: http://www.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/075schuz/s075211.htm#r13

záznam o hlasování, kdy zákon prošel s vysokou převahou jsou k dispozici na tomto místě: http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=52115&o=5

Videoáznam z projednávání v Senátu najdete tady: http://dl.dropbox.com/u/1875119/Senat%20-%20catalogue%20fraud.asf

Stenozáznam ze Senátu je zde: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=7&IS=4327&D=21.04.2010#b10351

Výsledek hlasování, ve kterém NIKDO NEBYL PROTI najdete na tomto místě: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasy?G=10708&O=7


Mgr. David Ondrejkovič
Občanské sdružení Společná obrana

19.08.2010 01:58

Reagovat

Jméno *
Mail
WWW
Opište kód   

Přidat komentář

Storno

Mgr. Adam

0

 

 

Díky Mgr. Ondrejkovičovi za objasnění novely.

19.02.2011 14:32

Reagovat

Jméno *
Mail
WWW
Opište kód   

Přidat komentář

Storno

Jméno *
Mail
WWW
Opište kód   

Přidat komentář