Jestliže dohoda o způsobu vyplnění blankosměnky umožňovala majiteli bez dalšího vyplnit jak údaj směnečné sumy, tak data splatnosti, pak vzhledem k absenci jiného ujednání byl majitel blankosměnky omezen pouze v tom směru, že vyplněné datum splatnosti nemohlo předcházet datu splatnosti směnkou zajištěné pohledávky.

Také v případě tzv. zajišťovacích směnek je nutno dovodit, že nejsou akcesorickým závazkem k závazku jinému (jde o prostředek zajištění a nikoli o zajišťovací závazek), přičemž okolnost, že podle dohody účastníků je účelem směnky zajistit splnění určitého závazku, se projeví v okruhu tzv. kauzálních námitek, jimiž se dlužník ze zajišťovací směnky může bránit povinnosti ze směnky plnit. Plněním na zajišťovací směnku tak (na rozdíl od plnění z titulu ručení či zástavního práva) zajištěná pohledávka nezaniká a stejně tak plněním na zajištěnou pohledávku nezaniká pohledávka ze zajišťovací směnky.

Promlčení směnkou zajištěné pohledávky nemá vliv na její existenci; při absenci jiného ujednání tak nelze považovat námitku promlčení směnkou zajištěné pohledávky za účinnou obranu proti povinnosti směnku zaplatit.

Právo na vyplnění blankosměnky se nepromlčuje.

Celé znění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.3.2010, sp. zn. 29 Cdo 1181/2009.

Komentáře

Jméno *
Mail
WWW
Opište kód   

Přidat komentář