Obsahové náležitosti směnky - II. část

V tomto příspěvku navážeme na předchozí díl této minisérie týkající se náležitostí směnek.

Platební místo

Údaj platebního místa, tj. místo zemského povrchu určené jmenným údajem obce nebo města, kterým je subsidiárně údaj směnečníka, musí být precizovaný z důvodu, že směneční dluh je odnosný.[1] Platební místo musí být uvedeno dostatečně určitě, aby bylo nezpochybnitelně zřejmé ze samotné listiny a nebylo pochybnosti o úmyslu výstavce i s ohledem na určení místa příslušnosti v případě sporu. Může být umístěn kdekoliv na směnce, pokud je krytý podpisem výstavce. K označení domiciliátu, resp. bydliště směnečníka lze připojit údaj platebního místa nebo uvést jinou osobu zavázanou platit.[2]

Akceptovatelný je nepřímý údaj u místní směnky např. „splatná tu“ nebo „pán XY tu,“ pokud je platební místo dostatečně identifikovatelné. Platebním místem obce, která není jediná, je místo předložení směnky a pro zachování směnečních práv při nemožnosti zjištění bydliště nebo sídla směnečník v obci je dostačující protest do větru. Určitým údajem platebního místa je banka s více provozovnami v obci, sídlo prvního věřitele, pokud je na směnce uvedeno, nebo postupné upřesňování platebního místa „splatné v České republice, v Praze 1, ul. Michalská“[3]

Neplatnou směnkou je údaj platebního místa části obce, městské částí, letadla, lodě nebo jiného dopravního prostředku, duplicita údaje platebního místa, současná absence identifikace platebního místa a směnečníka, údaj „v Praze nebo Brně, „v místě trvalého bydliště,“ „na bytě majitele směnky, “u výstavce,“ a to bez uvedení bydliště výstavce, „na dočasném místě pobytu akceptanta,“ „v Jihočeském kraji,“ „Na Staroměstském náměstí,“ „V České republice,“ nebo „kdekoliv.“[4] Nepostačující je spojení „zaplaťte v Praze pánovi XY,“ nakolik tento lze vykládat jako bydliště remitenta.[5]

Nejednoznačnou nadále zůstává otázka specifikace platebního místa v místě remitenta (prvního věřitele se směnky) nebo věřitele. Přelomovým je judikát Vrchního soudu v Praze, dle kterého z hlediska určitosti platebního místa je platnou směnka, ve které je v údaji remitenta uvedena adresa výslovně označená za sídlo, přičemž ve směnce je jako platební místo uvedeno, sídlo remitenta. Neplatnou je směnka „v sídle remitenta“, ve které sídlo výslovně uvedeno není, nakolik by nebylo možné zjistit, zda směnka počítá se sídlem v době vystavení, splatnosti nebo jindy a směnka s uvedením splatnosti „v sídle věřitele,“ s uvedením sídla remitenta, neboť není zřejmé, o sídlo kterého věřitele by se jednalo v případě převodu směnky.[6]

Údaj remitenta